Senioři se konečně dočkají. V červnu jim dorazí dopis, který jim vykouzlí úsměv na tváři

V každém městě i na venkově žijí lidé, pro které je ticho denní rutinou. Jejich děti i vnoučata nestíhají, práce a povinnosti je tlačí do kouta, a najednou utečou týdny, kdy se nikdo neozve. Zatímco mladší generace si ani nevšimne, že je pátek, pro osamělého seniora může být právě obyčejné dobrý den víc než celý svátek.

„Když mi někdo zavolá, hned je mi líp. Ale těch hovorů moc není,“ přiznává paní Božena, která už dávno oslavila devadesátku. I pouhý lidský hlas na druhém konci linky jí dokáže na chvíli připomenout, že ještě není zapomenutá.

Senioři dostanou do schránky dopisy

Právě proto vznikl projekt, který vrací do života seniorů něco tak prostého – a přitom silného – jako je ručně psaný dopis. Akce „Dopis potěší“ funguje už třetím rokem a jejím cílem je jediné: potěšit starší lidi, kteří tráví dny o samotě. Stačí pár vět od neznámého člověka, pohlednice s osobním vzkazem nebo krátký příběh ze života. A dějí se věci. „Když najdu ve schránce obálku, je to jako návrat do časů, kdy se psaní posílalo běžně. Dnes už mi nikdo nepíše,“ říká pan Karel z jižní Moravy.

Letos se do iniciativy zapojily i velké instituce – Česká pošta zajišťuje, aby se dopisy dostaly i do nejodlehlejších koutů, a televizní stanice poskytuje mediální podporu, která pomohla projekt dostat mezi širší veřejnost. Výsledkem jsou stovky dobrovolníků napříč republikou, kteří se rozhodli, že někomu udělají radost.

Princip je jednoduchý. Zájemce se registruje přes web, vybere si konkrétní místo, kam chce dopis poslat, a během pár minut mu dorazí adresa i základní tipy, jak psát. Vzkaz by měl být lidský, upřímný a jednoduchý – přesně takový, jaký byste napsali vlastní babičce. Žádná složitá slova ani politické názory, ale spíš příběhy, radosti, nebo třeba oblíbený recept.

Radost starým lidem můžete udělat i vy

Dopisy pak putují za seniory nejen do domovů, ale i do jejich vlastních domácností. V mnoha případech jde o první dopis, který obdrželi po desítkách let. Někteří si ho přečtou sami, jiným ho přečte pečovatel. Ale důležité je, že každý jeden dopis se počítá. A dává pocit, že na někoho tam venku ještě myslí.

Projekt oslovil i školy – děti pod vedením učitelů kreslí obrázky, píší krátké vzkazy a společně se učí empatii a hodnotě lidského kontaktu. „Jedna žačka poslala staršímu pánovi obrázek svého psa a napsala pár řádků o tom, co spolu dělají. On odpověděl, že mu to připomnělo jeho dětství se setrem, když běhali po zahradě se svým jezevčíkem. Tak jednoduché to někdy je.“

Zájemci o účast mají možnost připojit se kdykoli v období od 27. dubna do 18. května 2025. Cílem je, aby se podařilo rozeslat několik tisíc dopisů. A pokud někdo nechce nebo nemůže psát, může pomoci jinak – například drobným finančním darem. Díky těmto příspěvkům mohou organizace pořádat pro seniory zážitkové akce, koncerty nebo terapie se zvířaty.

I taková maličkost jako je dopis, který někdo přečte se zájmem a úsměvem, může být první krok k překlenutí propasti mezi generacemi. A připomenout, že nikdo by neměl být sám, když může cítit, že ho svět ještě nevypustil ze své náruče.