Často bývá nesprávně označován jako tarantule a patří mezi stále víc oblíbené exotické domácí mazlíčky. Řeč je o sklípkanech, větších pavoucích z čeledi sklípkanovitých. Ačkoliv stále zdaleka nedosáhly stejné popularity jako kočky nebo psi, sklípkani lákají chovatele svojí nenáročností a do jisté míry také exotičností. Jejich chov ale stále provází celá řada mýtů a fám.
Neobvyklý domácí mazlíček
Ačkoliv se nejedná o zvíře, které by mohli majitelé doslova mazlit, láká chovatele svým nevšedním vzhledem, často fascinujícími vzorci chování i nenáročnou péčí. Pro jeho chov se využívá klasické terárium, ve kterém je nutné udržovat správnou teplotu. Sklípkani i jiní pavouci také ocení možnost úkrytu v rámci terária a samozřejmostí je pak i přístup k vodě a potravě. Mezi jejich nejčastější kořist patří hmyz v podobě například cvrčků či švábů, ale větší jedinci nepohrdnou ani holátky.
Běžní sklípkani, kteří se chovají v domácích podmínkách, sice využívají svůj jed k ulovení kořisti, ale nejsou člověku nebezpeční. Ačkoliv se zkušenost může lišit druh od druhu, obecně lze říct, že by na vás jejich jed působil podobně jako například hmyzí bodnutí. Pavouci ale ke svému lovu a obraně nevyužívají jen jed, ale jsou vyzbrojeni i takzvanými žahavými chloupky v oblasti zadečku, které při podráždění mohou způsobit svědění či podráždění očí a kůže.
V případě kousnutí je nutné ránu co nejrychleji zchladit, očistit a následně bedlivě sledovat reakci těla. V případě alergické reakce či jiných zdravotních potíží je nutné okamžitě vyhledat pomoc lékaře. I přes to ale platí, že vážné zdravotní komplikace jsou u běžných chovatelských druhů opravdu velmi vzácné.
Chov tohoto mazlíčka dobře zvažte
Sklípkani jsou velmi speciální i svým dlouhým životem. Zvlášť některé samice se totiž můžou dožít až neuvěřitelných 15 až 20 let. V porovnání s nimi pak žijí samci o poznání kratší dobu. Pokud byste nákup tohoto domácího mazlíčka zvažovali, nezapomeňte, že i v tomto případě se jedná o dlouholetý závazek.
Pokud patříte mezi začátečníky, rozhodně byste výběr konkrétního druhu měli konzultovat s odborníky. Jejich náročnost, ale i jedovatost se totiž mezidruhově výrazně liší. Obecně ale platí, že začínajícím chovatelům lze doporučit například jihoamerické druhy, které patří mezi ty nejklidnější z čeledi sklípkanovitých.
I u pavouků se můžete setkat s takzvaným svlékáním exoskeletu, díky kterému tato zvířata rostou a obnovují svá těla. Je důležité mít na paměti, že toto je období, kdy bývají sklípkani nejzranitelnější. Před svlečením začne přijímat menší objem potravy a je v klidovém režimu. Samotné svlékání pak probíhá za lehu na zádech, což si mohou nezkušení chovatelé splést s uhynutím zvířete. V toto období je dobré dopřát mazlíčkovi opravdu nerušený klid, protože je extrémně citlivý.
Abyste se vyhnuli zbytečným nepříjemnostem, doporučujeme se tak v případě chovu těchto mazlíčků řídit několika drobnými zásadami. Prvním rizikovým momentem je přemisťování pavouka. Dejte si pozor na to, abyste se při přesouvání zvířete nelekli a neupustili ho. Pád z výšky totiž může být pro tyto mazlíčky fatální. Pokud by se vám stalo, že vám sklípkan uteče, klidně probádejte okolí terária a pavouka pak přiklopte plastovou krabičkou.
Zdroje: vetweb.cz, Český rozhlas, SuperZoo
