Magický okamžik se odehrává obvykle kolem 21. června. O letním slunovratu Slunce dosahuje na své dráze nejsevernějšího bodu a na severní polokouli tak nastává nejdelší den v roce, a zároveň nejkratší noc. Slunce je tak v tuto dobu na vrcholu své největší síly. Od nepaměti byl letní slunovrat považován za posvátný čas a v mnoha kulturách je dodnes spojován s různými tradicemi, rituály vděčnosti a oslavováním přírody. Lidé slavili sílu života, vzývali slunce jako jeho zdroj a oslavovali plodnost země.
A právě v tento jedinečný den je možné pozorovat z Karlova mostu světelný úkaz, nazývaný Slunovratové mystérium. Vzhledem k tomu, že o tomto úkazu většinou lidí moc neví, nepřichází slunovratové mystérium pozorovat příliš mnoho návštěvníků.
Co je pražské slunovratové mystérium
Nejlepším místem pro pozorování je Křižovnické náměstí, konkrétně nejlépe z pozice od sochy Karla IV. na Karlově mostě, anebo ze Staroměstské mostecké věže. Celý magický okamžik se pak odehrává nad Katedrálou svatého Víta. Slunce během západu postupně prochází přes velkou jižní věž katedrály, poté se kotouč přesune na východní gotickou věž a zapadne přesně v místech, kde jsou uloženy ostatky patrona Českých zemí svatého Víta. Během slunovratového mystéria tak slunce nádherně prozáří celé panorama Pražského hradu.
Dříve stával přes řeku Vltavu Juditin most, který byl zničen při povodních, a musel být nahrazen mostem novým. Karlův most byl však posunut o několik desítek metrů proti proudu, čím vzniklo slunovratové mystérium, jenž můžeme pozorovat každý rok. Sám císař Karel IV. byl tím, kdo tehdy rozhodoval o nové poloze mostu. Díky tomu, že byl most vyvýšen a umístěn jinak, než tomu bylo u předchozího Juditina mostu, tak mohla vzniknou hra světel.
Tajemství Karla IV. nebo náhoda?
Někteří odborníci se domnívají, že slunce věžemi pražské katedrály bezpochyby neprochází jen tak náhodou. Věří, že samotný Karel IV. na tomto úkazu spolupracoval se svými astrology. I když Karel IV. budoval nové stavby podle vesmírného řádu, neexistují žádné důkazy, že by stvoření slunovratového mystéria bylo plánované. Faktem je, že katedrála ani nebyla za života Karla IV. dostavěna, a navíc se plány, co se její výsledné podoby týkalo, dost měnily. Pravdou je, že Karel IV. byl velkým mystikem a milovníkem symbolů, avšak nikde není doloženo, že bylo velké pražské mystérium jeho záměrem. Je dost možné, že o tomto úkazu, který zde vznikl, ani nevěděl.
Je však známo, že architekt Petr Parléř symbolicky propojil katedrálu sv. Víta se Staroměstskou mosteckou věží, a to právě na popud císaře Karla IV. Za jeho vlády měla totiž každá stavba duchovní rozměr. Dokonce se říká, že Staré Město, Nové Město, Hradčany a Malá Strana byly vybudovány podle mystických čísel, nebeských jevů a světových stran.
Další zajímavostí je i to, že v den letního slunovratu během dne kolem 13:00 hodin stín z plastiky lucemburského lva na Staroměstské mostecké věži se dotkne svatováclavské orlice. Zda se jedná o další souhru náhod nebo o dobře propočítaný jev, který měl symbolizovat propojení lucemburského a přemyslovského rodu, to nejspíš zůstane tajemstvím i nadále.
