Čeští senioři přicházejí o peníze: Němci znají jednoduchý způsob, jak si zvýšit důchod o polovinu

V Německu totiž senioři vědí, jak si zlepšit rozpočet – a přitom skoro nic nedělat. Skoro. Zatímco u nás se důchod často vnímá jako poslední etapa života, kde je třeba hlavně šetřit a přežívat, v Německu ho vidí jinak – jako novou kapitolu. Čas na to, dělat si konečně, co chtějí. A taky mít na to prostředky. Hodně seniorů tam stále pracuje – ale nenásilně. Na menší úvazky, když se jim chce, když se cítí dobře. Využívají tzv. mini jobs, které nejsou velkou zátěží ani pro zdraví, ani pro peněženku, protože z nich nejsou takové daňové odvody.

A co víc – investují. Ne do sběratelských známek nebo pohlednic, ale do fondů, akcií nebo nemovitostí. A co my? Čeští senioři bývají o dost opatrnější. Když se řekne investice, spoustě lidí se vybaví spíš nekalé praktiky podomních prodejců nebo riziko, že o peníze přijdou raz dva. Nedivme se – finanční gramotnost v Česku je u starší generace často slabší než ranní káva z automatu. Místo abychom se naučili peníze zhodnocovat, radši si schováme hotovost do obálky nebo pod polštář. Jenže takhle se důchod nevyřeší.

Práce? Ano, ale s rozmyslem

Když už se někdo v důchodu rozhodne přivydělat, většinou sáhne po dohodě. A dělá dobře. U dohody o provedení práce je možné si vydělat až 10 000 korun měsíčně, aniž byste se museli trápit se zdravotním nebo sociálním pojištěním. Pokud zvolíte tzv. zaměstnání malého rozsahu, musíte se vejít pod 4 000 korun. Překročíte-li tuto částku, naskočí odvody, papírování a celý přivýdělek začne být komplikovaný.

Pro ty, kdo podnikají jako OSVČ, platí zase jiná pravidla. Pokud nechcete, aby vám podnikání zasahovalo do klidného důchodu, hlídejte si čistý zisk – ten by neměl přesáhnout 8 794 korun měsíčně. Jakmile tuto hranici překročíte, začíná se ozývat stát – přichází kontrola, hlášení a administrativa, která člověka rychle přestane bavit. A pokud jste v předčasném důchodu a plánujete návrat do zaměstnání na plný úvazek s hrubou mzdou okolo 25 tisíc korun, připravte se, že tím pádem musíte pozastavit vyplácení důchodu.

Takže žádné bezhlavé rozjíždění druhé kariéry bez pořádného zvážení všech důsledků. Na českém trhu se navíc objevila novinka, která by mohla být zajímavá i pro ty, kdo nikdy neinvestovali. Říká se jí Dlouhodobý investiční produkt, zkráceně DIP. Možná to zní jako název něčeho k chipsům, ale jde o poměrně solidní možnost, jak si legálně ponížit daňový základ. Až o 48 000 korun ročně. Což ve výsledku znamená úsporu až 7 200 korun. A to už se počítá.

Investice nejsou sprosté slovo. Ani po šedesátce

Když člověk myslí dopředu, může se mu investice v důchodu opravdu vyplatit. Mít portfolio rozdělené na víc stran – něco bezpečného, něco výnosnějšího – je jako mít doma jak plavky, tak zimní bundu. Nikdy nevíte, co přijde. Doba se mění, ceny kolísají, a kdo má plán a rozum, má výhodu. Samozřejmě – klíčové je mít někoho, kdo poradí. Ne takového, kdo vás zatáhne do podvodu se zaručeným ziskem z dolu někde v Albánii.

A vůbec – začít se dá kdykoliv. Klidně i po šedesátce. Dnešní babičky si stahují investiční aplikace, dědové sledují vývoj fondů a přemýšlí, jak ochránit úspory, aby nezmizely stejně rychle jako talíř řízků na nedělním obědě. Chce to jen trochu odvahy, trochu zvídavosti a chuť vyzkoušet něco nového. Nikdo netvrdí, že musíte okamžitě obchodovat na burze. Ale zjistit, co nabízí stát, co umí investiční fondy a jak může vypadat důchod bez strachu z inflace – to zvládne i ten, kdo ještě před rokem řešil spíš teplotu na chalupě než stav akciového trhu.

Když se rozhlédneme po světě, zjistíme, že důchod nemusí být o nudě, televizních seriálech a počítání, jestli vyjde na máslo. Může to být období klidu, jistoty a nových možností. Stačí trochu změnit přístup – a možná i myšlení. A na to, upřímně, není nikdy lepší chvíle než právě teď. Třeba s druhým kafem v ruce a otázkou v hlavě: „Co kdybych to taky zkusil?“