Opékání špekáčků se na první pohled jeví jako banalita, kterou zvládne i malé dítě. Do určité míry je to pravda, nicméně i v tomto úkonu se skrývá několik kroků, které je potřeba dodržet, abyste dosáhli co nejlepší chuti a struktury. Špekáček je tradiční lahůdkou, kterou lze ovšem neopatrností rychle zkazit. Proto jeho samotný druh vybírejte s opatrností, zaměřte se na správné nařezání i techniku opékání. Při nesprávné přípravě totiž dokonce riskujete zdravotní potíže! Dnes vám poradíme, jak připravit ty nejlepší špekáčky na světě.
Čtěte složení
Tento druh uzeniny je tu s námi už více než 130 let. Veřejnost poprvé ve velkém zaujala na Zemské jubilejní výstavě, která se v roce 1891 konala v Praze. Tam tehdy špekáčky udili a prodávali s křenem a rohlíkem. U lidí rychle nabyly na popularitě a staly nedílnou součástí české kuchyně. Dnes se pulty řeznictví a supermarketů nabídkou jen hemží a občas může být složité vybrat ten správný. Typický špekáček je od roku 2011 vedený na seznamu EU jako česká zaručená tradiční specialita. Aby produkt mohl nést označení špekáček, musí podle nařízení obsahovat alespoň 40 % masa a maximálně 45 % tuku. "To je ideální kombinace k dosažení vyvážené chuti, kterou má ráda většina spotřebitelů," říká specialista na masné výrobky Pavel Šilhánek. Při kupování tedy pečlivě čtěte etikety, a především se nenechte zmást názvoslovím. Jakmile produkt nese označení jako "buřt", "buřtík" nebo "opékáček", nejedná se o tradiční výrobek, jelikož neoplývá odpovídajícím složením.
Lákavá barva i viditelný tuk
Proto myslete na kvalitu. Základem dobré chuti je adekvátní podíl i druh masa. "Správný špekáček vyžaduje vepřové maso, hovězí maso a hřbetní sádlo, které je na rozdíl od plstního (ze stěn dutiny břišní) jemnější," zdůrazňuje Martin Čejka, majitel a řezník z tradičního Řeznictví Čejka. Do špekáčku se podle legislativy nesmí přidávat strojově oddělené maso, tedy separát. Ten se může vyskytnout pouze ve špekáčku drůbežím, podíl masa ale musí být minimálně 45 % a vy musíte být výrobcem přehledně informování, že kupujtete drůbeží špekáček. Syrový by měl být křehký, pružný a mít bílá tuková oka. "Před ohřátím by měl lákavě vonět a být příjemně slaný a kořeněný," dodává řezník Čejka. Při rozříznutí byste měli spatřit jemně růžovou barvu a nepravidelné kostičky špeku. Právě správné nakrojení je dalším klíčem k perfektně opečenému špekáčku.
Na přípravě záleží
Nařezávání špekáčku totiž rozhodně nemá jen estetickou funkci, díky které uhranete všechny okolo. Hlavním důvodem nakrojení je především to, aby vám špekáček nad ohněm nepraskl a rovnoměrně se propekl. Klasický vzor, kdy maso nařežete na koncích a uprostřed nožíkem uděláte pár zářezů, zná a zvládne každý. Co ale taková chobotnice nebo spirála? Vyzkoušejte nevšední krájecí metody, které si zamilují jak děti, tak dospělí. Například právě díky spirále se vám špekáček dokonale upeče. Na povrchu bude křupavý a uvnitř krásně teplý. Navíc bude i fantasticky vypadat! Celá technika je přitom velmi jednoduchá. Uchopte špekáček a začněte ho od jedné špičky nařezávat plynulým tahem kolem dokola, dokud nedojedete nožem až na druhý konec. Dbejte na to, abyste spirálu vytvořili jedním tahem. Vznikne vám estetický zážitek, který později doplní božská chuť.
Vyhněte se přímým plamenům
Jakmile budete mít špekáček nařezaný, zbývá poslední krok – samotné upečení. Tuto část nepodceňte, je stejně důležitá, jako samotný výběr masa a příprava. Někteří lidé špekáček jen tak zlehka prohřejí a konzumují ho ještě napůl syrový, jiní zase milují křupavý a lehce načernalý špekáček. Správná a bezpečná varianta není ani jedna. Špekáček pomalu opékejte v proudu horkého vzduchu, který z ohně stoupá vzhůru. Nikdy ho nestrkejte přímo do plamenů. Pravidelně ho otáčejte a mějte trpělivost – aby se perfektně prohřál, chce to čas. Těsně před koncem ho pak můžete přiblížit těsně nad plameny, aby se rožky a vrchní vrstva opekly do křupava.
Pozor na černé zbarvení
Dbejte hlavně na to, aby zůstaly hnědé, nikoliv černé. Konzumací černého špekáčku riskujete zdravotní problémy. "Při opékání špekáčků na otevřeném ohni odkapává tuk, ten vzplane a očoudí nám špekáček do černa. Vzniká přitom spousta látek, včetně karcinogenů," říká chemik Jan Havlík z Vysoké školy chemicko-technologické. Právě proto je klíčové opékat špekáček v proudu horkého vzduchu. "Ideální špekáček je opékaný nikoli nad plamenem, ale nad uhlíky, které dohořívají, tedy jen nad teplem. Jde o to, aby špekáček nebyl v přímém kontaktu s plamenem, vzniká tak o něco menší množství škodlivin," popsal Jan Havlík. Proto nespěchejte a špekáček neustále kontrolujte. Dodržujte výše zmíněné tipy a uvidíte, že při opékání už nikdy nebudete chtít jinou variantu.
Zdroje: tchiboblog.cz, toprecepty.cz, dvojka.rozhlas.cz, prozeny.cz
