I když si dnes hlívu ústřičnou můžete pohodlně koupit i v supermarketu, přeci jen ta čerstvá z lesa bude mít jinou chuť. V současnosti je tato houba tou nejvíce pěstovanou houbou v laboratorních podmínkách, a tak můžete v obchodech najít hlívu z Číny, Filipín, Thajska, Pákistánu nebo USA.
V českých lesích se dá sbírat většinou od konce léta až do března. Najdete ji zejména na vlhkých místech, a to nejčastěji na listnatých stromech jako je dub, buk, vrba, bříza nebo topol. Při troše štěstí je pak můžete najít i na některém z jehličnatých stromů. V případě, že se vám do lesa v zimě nebude chtít, anebo se nepovažujete za zkušeného houbaře, můžete si hlívu vypěstovat sami doma.
Jak hlívu bezpečně poznat
Hlívu určitě při hledání nepřehlédnete, jelikož může narůst až do 25 cm a jednotlivé trsy mohou mít klidně i několik kilogramů. Bezpečně ji pak poznáte podle hnědého až šedomodrého klobouku, které svým tvarem i barvou připomínají ústřice. Odtud také druhové jméno „ústřičná“. Zbarvení klobouku však bývá proměnlivé. Setkáte se tak i s bělavou, šedomodrou či šedohnědou barvou. Samotný tuhý třeň houby je ale velmi krátký, a to maximálně kolem 4 cm. Jeho barva je zpočátku bílá, později přechází do šedavé. Poté, co houbu uříznete, barva se nijak nezmění.
Proč hlívu zařadit do jídelníčku
Tato houba bývá dost často opomíjená, což je velká škoda, jelikož obsahuje velké množství vitamínů a minerálů jako draslík, zinek či selen. Má také vysoký obsah antioxidantů a vlákniny a je bohatá na vitamíny skupiny B, které napomáhají správné funkci nervového systému. Hlíva obsahuje také lovastin, což je látka, která působí na snížení vysoké hladiny cholesterolu a snižuje rizika kardiovaskulárních onemocnění.
Kromě toho působí také proti různých plísňovým, virovým, bakteriálním a zánětlivým onemocněním a pomáhá i při léčbě hemeroidů, křečových žil, bércových vředů či různých ekzémů a jiných kožních alergií. Dále obsahuje i terpeny, zejména pleurotin, což je antibiotická látka. Konzumace hlívy se doporučuje i jako prevence proti rakovinovým onemocněním a celkově má příznivý vliv na imunitu.
Hlíva v kuchyni
V kuchyni se používají většinou pouze klobouky hub, ale je možné využít i tuhou třeň, kterou stačí usušit, poté rozemlít na prášek a houbové koření s příjemnou vůní je na světě. Úplně nejčastěji se pak houba připravuje jako dušená, grilovaná, smažená nebo marinovaná. Skvěle se hodí jako příloha k masu nebo se dá jíst i jako hlavní jídlo s rýží, knedlíkem, bulgurem, těstovinami, bramborem či pečivem. Sušená verze je pak vhodná i do omáček nebo do polévek, které hlavně v chladných zimních dnech dobře zasytí a zahřejí. Mimo to existuje i možnost nakládané hlívy v octu, která se pak přidává například do salátů. Je ale skvělá i do pomazánky, na grilování nebo k zapékání například se zeleninou.
V případě přebytku ji lze bez problému zmrazit a použít později. Co se nežádoucích účinků po konzumaci týče, mohou se objevit střevní potíže, ale k průjmům dochází zcela výjimečně.
I když se jedná o jednu z nejzdravějších hub, která obsahuje velké množství užitečných látek a prospěšných vitaminů pro lidské zdraví, stále si v kuchyni nenašla příliš mnoho příznivců. A to je opravdu velká škoda, jelikož její využití v kuchyni je opravdu velmi široké a samotná příprava není nijak náročná. V případě, že se rozhodnete houbu do svého jídelníčku zařadit, uděláte mnoho pro své zdraví. Dávejte však pozor, abyste v případě nákupu hlívu spotřebovali co nejdříve. V ledničce vydrží maximálně tři dny od zakoupení.
Zdroje: pestik.cz, idnes.cz
