Ve vesmíru stále zůstává mnoho neprozkoumaných míst, nejen na vzdálených planetách či v hlubokém kosmu, ale i v blízkosti naší mateřské planety Země. Ta je po tisíciletí spojena s Měsícem, který nás chrání a přispívá k mnoha přírodním jevům, od přílivu a odlivu po stabilizaci zemské osy. Přesto však věda nyní stáhla závoj tajemství z překvapivě nedávno objeveného úkazu, protože kolem Země obíhá další, mnohem menší "Měsíc".
Těleso dostalo označení 2025 PN7 a podle dostupných poznatků s námi sdílí oběžnou dráhu kolem Slunce již zhruba 60 let, čímž je považováno za kvazi-měsíc Země.
Skrytý "mini-měsíc" 2025 PN7 a jeho objevení
Asteroid 2025 PN7 byl poprvé registrován až v roce 2025 díky pokrokovým technologiím v astronomických observatořích. Přestože je jeho existence překvapivá, dráha tělesa naznačuje, že jde o přirozeného satelita Země, který se pohybuje v tzv. koorbitální rezonanci, obíhá tedy s námi ve velmi složitých trajektoriích.
Tento mini-měsíc je podstatně menší než náš Měsíc. Průměr tělesa se odhaduje na přibližně 19 metrů, což je velikost většího autobusu. Díky své malé velikosti a tmavému povrchu nebyl snadno zaznamenatelný dřívějšími přístroji.
Vědci nyní předpokládají, že 2025 PN7 obíhá Zemi již od poloviny 60. let 20. století, kdy byl pravděpodobně zachycen gravitačním polem naší planety. Přesné detaily dráhy ale nebyly dříve jasné, a také bylo náročné rozlišit ho od blízkých asteroidů. Již dřívější objevy tzv. dočasných měsíčních satelitů nás připravily na možnost, že Země nemusí mít jen jediný přirozený měsíc, ale skutečnost, že by jeden takový mohl obíhat i desítky let, je převratná.
Jak se 2025 PN7 liší od klasického Měsíce?
Náš Měsíc je stabilním tělesem o průměru 3 474 kilometrů, které obíhá Zemi po pravidelné eliptické dráze. Díky své velikosti a blízkosti je samozřejmostí v našem nebi. Mini-měsíc 2025 PN7 oproti tomu není stabilní, jeho dráha je dynamická a může se měnit, protože je ovlivněn nejen gravitačním polem Země, ale i Měsíce a Slunce. Jeho malá velikost a nepravidelnost pohybu jej činí obtížně pozorovatelným bez moderních technologií.
Přítomnost takového mini-měsíce nabízí vědcům unikátní možnost zkoumat mechaniku "koorbitálních" těles a pochopit, jak planeta jako Země interaguje s menšími vesmírnými objekty. Je také možné, že podobná tělesa v budoucnu budou využitelná jako dopravní stanice pro kosmické mise.
Proč trvalo astronomům 60 let, než 2025 PN7 „objevili“?
Existuje několik důvodů, které vedly k opožděnému objevu. Především je zde omezení techniky, přístroje z 60. let nebyly schopné zaznamenat malé, tmavé objekty s nepravidelnou drahou tak blízko Země, protože se zaměřovaly spíše na větší a jasnější objekty ve Sluneční soustavě. Navíc pozorování v minulosti měla jiná zaměření a kapacity.
V posledních letech však došlo k revoluci v astronomických technologiích – vyspělé dalekohledy, software pro sledování objektů na obloze a nepřetržité monitorovací programy, jako je například NASA NEO (Near Earth Objects), umožnily detailnější průzkum blízkého okolí Země. Tyto pokroky vedly k objevu 2025 PN7 a potvrzení jeho statusu mini-měsíce.
Význam objevu pro astronomii a budoucí výzkum
Objev 2025 PN7 otevřel řadu nových otázek a možností ve studiu blízkého vesmíru. Ukazuje, že Země nemusí být pouze s jediným měsícem, ale že existuje možnost, že se kolem ní v různých časových obdobích pohybují i další menší vesmírná tělesa, jež ji mohou dočasně doprovázet.
Tato zjištění mají dopad na plánování budoucích vesmírných misí, například při výběru pozemních startovacích nebo dopravních bodů, ale i na pochopení dynamiky sluneční soustavy.
Další studie a pozorování budou nutné k určení, zda a kolik takových mini-měsíců může Země mít a jak dlouho mohou orbitu udržet, než je gravitační působení Slunce nebo jiné faktory vyženou z oběžné dráhy.
Zdroje: Deník.cz, inSmart
