Od šíleného nápadu k ekologické revoluci
Myšlenku “zemělodi“ přivedl na svět architekt Michael Reynolds už v 70. letech minulého století. Tehdy ho rozčilovalo, kolik odpadu končí bez užitku na skládkách, a jak jsou moderní domy závislé na energiích. Chtěl dům, který by využíval to, co ostatní považují za odpad, a který by se sám “uživil”.
Tak vznikl koncept Earthship – stavby, která čerpá vodu z deště, energii ze slunce a teplo ze země. Reynoldsova první zeměloď stála v Novém Mexiku a brzy se stala inspirací pro stovky následovníků po celém světě.
Jak zeměloď vzniká
Základem domu jsou pneumatiky naplněné zeminou, které tvoří obvodové stěny. Každá pneumatika váží i přes 100 kilogramů, a když se jich spojí přes tisíc, vytvoří dokonale pevnou konstrukci, která zároveň funguje jako tepelná baterie. Přes den pohlcuje teplo a v noci ho pomalu uvolňuje. Díky tomu je uvnitř stále příjemně bez nutnosti topení.
Pneumatiky se skládají do řad, podobně jako cihly, a zpevňují hliněnou směsí. Mezi nimi se někdy používají i skleněné lahve a plechovky, které stavbu nejen zpevňují, ale vytvářejí i zajímavé světelné efekty. Z vnější strany bývá dům částečně zasypaný zeminou, což ještě víc zvyšuje jeho izolační schopnost.
Zeměloď navíc nepotřebuje kanalizaci ani vodovod. Dešťová voda se sbírá ze střechy do cisteren, čistí se v malém filtračním systému a znovu používá. Elektřinu zajišťují solární panely, topení a chlazení řeší samotná konstrukce.
Kde se zemělodi staví v Česku
Zatímco v USA nebo Kanadě stojí už stovky takových domů, u nás jde stále o raritu. První pokusy se objevily například v okolí Kutné Hory, kde se nadšenci pustili do projektu inspirovaného Reynoldsem. Náklady na základní konstrukci se tehdy odhadovaly na půl milionu korun.
Další známý projekt, “Zeměloď Ječiňák“, vznikl na severu Čech a využil přes 1800 pneumatik. Autoři zde experimentují s kombinací hliněných omítek, recyklovaného dřeva a moderních soběstačných systémů.
Zatím největší překážkou pro větší rozšíření podobných staveb jsou stavební normy a byrokracie. V Česku totiž stále neexistuje jasná legislativa pro domy z alternativních materiálů a úřady si často nevědí rady, jak takový dům zkolaudovat.
Kolik takový zázrak stojí
Cena závisí na velikosti a úrovni soběstačnosti. Pokud se člověk rozhodne pro základní variantu z recyklovaných materiálů, dá se dostat na 500 až 800 tisíc korun. Náročnější verze s plně autonomními systémy může stát i kolem dvou milionů.
Velkou výhodou ale je, že většinu práce zvládne šikovný člověk sám a materiál je často zdarma. Vyřazené pneumatiky, plechovky nebo lahve se dají sehnat snadno, a právě v tom spočívá kouzlo celé myšlenky – proměnit odpad v domov.
Budoucnost, která se vrací ke kořenům
Zeměloď není jen výstřelek pro alternativce. Je to připomínka, že bydlet se dá i jednoduše, levně a s respektem k přírodě. V době, kdy rostou ceny energií a roste zájem o soběstačnost, se tahle myšlenka vrací do popředí.
A i když stavět z pneumatik zní jako bláznivý nápad, možná za pár let zjistíme, že právě tyto alternativní směry nám ukazují cestu, kudy se může ubírat budoucnost bydlení.
Zdroje: jenicak.eu, wikipedia.org, ceskestavby.cz
