Ušní rituál, který Japonci milují
Zatímco u nás saháme po vatové tyčince a doufáme, že si nepropíchneme bubínek, v Japonsku je mimi-kaki rituálem důvěry a péče. Tradičně ho provádí žena svému partnerovi, dítěti nebo rodiči, a to s neuvěřitelnou trpělivostí a něhou.
Mnozí Japonci dokonce tvrdí, že mimi-kaki je hluboce uklidňující a přirovnávají zážitek k masáži, která "vyčistí hlavu i duši". Některé průzkumy ukazují, že až 70 % Japonců má k tomuto rituálu citový vztah a pozitivní vzpomínky z dětství.
Jak to všechno začalo
Mimi-kaki má v Japonsku dlouhou historii. První bambusové nástroje na čištění uší se objevují už v edóském období (17. století). Tehdy šlo pouze o rodinný zvyk, kdy matky čistily uši dětem, manželky manželům a šlo o symbol péče, ne hygienickou nutnost.
Zajímavé je, že Japonci mají jiný typ ušního mazu než Evropané, a to spíše suchý a drobivý. Proto se uši dají snadno vyčistit bez rizika zranění, a zvyk se tak udržel po generace. Co bylo kdysi projevem mateřské lásky, se postupně proměnilo ve zvláštní formu relaxace.
Když vám cizí žena čistí uši za peníze
A tady přichází ta část, kde Evropanovi zůstane viset brada. Z tradice domácího rituálu vznikl v Japonsku celý průmysl “mimi-kaki salonků“. Na první pohled vypadají jako běžné masážní podniky. Decentní vstup, recepce, někde i čajový koutek, jenže místo masáže zad vám tady čistí uši.
V salonu vás přivítá mladá žena v kimonu nebo služební uniformě, pokyne vám směrem na futon a poprosí, abyste si položili hlavu do jejího klína. Poté vytáhne bambusovou lžičku, vatové tyčinky, pinzetu a začne se vám škrábat v uchu s chirurgickou přesností a klidem zenového mistra.
Celý rituál trvá kolem půl hodiny a stojí zhruba 1 000 až 3 000 jenů (160–500 Kč), podle luxusu podniku. Pro Japonce je to způsob, jak na chvíli vypnout hlavu a cítit se opečováni. A i když oficiálně nejde o žádnou erotickou službu, hranice mezi relaxem a intimitou se tu ztrácí rychleji než špunty do uší.
Proč to Japonci milují?
Podle psychologů jde o hluboce zakořeněnou potřebu fyzické blízkosti v kultuře, kde je dotek často tabu. Vztahy bývají rezervované, ale mimi-kaki nabízí bezpečný způsob, jak být někomu blízko, aniž by to odporovalo místním zvyklostem.
Navíc Japonci mají od dětství zvyk, že jim matka čistí uši a tento nostalgický pocit bezpečí si nesou do dospělosti. Není divu, že když jim někdo znovu položí hlavu do klína a jemně škrábe za uchem, vrní blahem jako kočky.
Když roztomilost přeroste v podivnost
Pro nás je to mírně nepochopitelné, proč by si někdo nechal cizí ženou čistit uši. Ale v Japonsku to patří k běžným službám a najdete i celé řetězce specializovaných podniků. Některé dokonce nabízejí “ušní balíčky“, kde k čištění dostanete i masáž, čaj a můžete si popovídat, jaký jste měli den.
Ať už to považujete za úchylku nebo za kulturní poklad, jedno je jisté. Mimi-kaki je fascinujícím oknem do japonské duše. V zemi, kde se i ušní maz stává symbolem něhy, se ukazuje, že hranice mezi intimitou a bizarností je někdy tenká jako ušní bubínek.
Zdroje: japantimes.co.jp, bbc.com, nippon.com
