Zatímco my Češi považujeme některé své zvyky za naprosto samozřejmé, v očích cizinců mohou vypadat jako podivné či dokonce šokující. A stejně tak můžeme být překvapeni my, když se ocitneme v cizí zemi a zjistíme, že věci, které jsou pro nás běžnou součástí života, jsou zde tabu.
Na některých místech v zahraničí musíte dávat pozor
Představte si, že si v restauraci objednáte kávu a číšník se na vás podívá, jako byste spadli z Marsu. Nebo že si v metru vytáhnete sendvič a najednou se na vás sesypou pohoršené pohledy. To, co je v Česku běžné, může být v cizině považováno za neomluvitelný prohřešek. Jaké nejpodivnější zvyky v zahraničí šokují české turisty? Některé vám možná přijdou úplně absurdní!
Češi jsou zvyklí nechávat spropitné, ale ne všude je to stejné. V Americe platí nepsané pravidlo, že pokud nenecháte minimálně 15 % z účtu, jste považováni za neslušného hrubiána. Naopak v Japonsku vám peníze za spropitné s děkovným gestem vrátí. Pro Českého turistu, který je zvyklý na zaokrouhlení nahoru, může být tento rozdíl víc než matoucí.
Pozor na to, co budete dělat v MHD
V Londýně si v metru nikdo ani neukousne z rohlíku, natož aby si vytáhl hamburger. Ve Švýcarsku se na vás budou dívat s odporem, pokud se pokusíte sníst něco aromatického. Zato v Česku vám naopak nikdo nic neřekne, když si v tramvaji rozbalíte bagetu. V některých asijských zemích je jídlo na veřejnosti dokonce bráno jako projev neúcty. Pozor také na to, co si berete na sebe.
V Itálii by si Čech v outdoorové bundě uprostřed města vysloužil pohrdavé pohledy. Tamní obyvatelé si zakládají na elegantním oblékání i při obyčejné procházce. Ve Francii je totéž – zatímco Češi si potrpí na pohodlí, Francouzi neodpustí ani maličkost, která by mohla působit mimo mísu. Naopak v severských zemích vám nikdo nebude diktovat, co si vzít na sebe – tam se řídí heslem hlavně pohodlně.
Pozor na to, jak nahlas mluvíte
Zatímco v Českých hospodách je normální hlučně diskutovat, v Japonsku nebo ve Skandinávii se to nenosí. Někteří českí turisté, kteří jsou zvyklí na víc uvolněnou atmosféru, se v těchto zemích cítí jako sloni v porcelánu. Naopak ve Španělsko nebo Itálii si budete připadat jako doma – tam se v restauracích hlučí ještě víc než u nás.
Kdo je zvyklý, že se na veřejné WC v obchodních centrech dostane zdarma, může v Londýně nebo Paříži zažít nepříjemné překvapení. Zatímco v mnoha českých obchodních centrech jsou toalety volně přístupné, v zahraničí se setkáte s nutností platit i za obyčejnou zastávku. A pokud si zapomenete papír? V Číně se vám může stát, že není k dispozici vůbec.
To, co je pro Českého turistu naprostá samozřejmost, může být v zahraničí považováno za faux pas. A naopak – cizinci v Česku se často podivují, proč u nás není zvykem dávat vysoké spropitné nebo proč jsou restaurace zaplněné hlučnými hosty. Každopádně, cestování nám nejen rozšiřuje obzory, ale také nás učí přizpůsobit se kulturním rozdílům.
