Krušnohorský tunel má propojit oblast severních Čech s německým Saskem a má se tak stát klíčovou součástí moderní vysokorychlostní železnice, konkrétně půjde o trasu Praha-Drážďany. Po dokončení by měl být nejen nejdelším železničním tunelem v Česku, ale zároveň i jedním z nejdelších v celé střední Evropě. Jeho délka má ve výsledku přesáhnout 30 kilometrů, přičemž přibližně 12 kilometrů povede českým územím a druhá část Německem.
Projekt počítá se dvěma samostatnými tunelovými troubami, tedy každou pro jeden směr jízdy. Vlaky by jimi měly projíždět rychlostí až 200 kilometrů za hodinu, což výrazně zkrátí cestovní dobu mezi Prahou, Ústím nad Labem a Drážďany. Z Prahy bychom tak mohli být v Drážďanech za pouhou 1 hodinu, oproti dnešním dvěma a půl hodinám.
Čím je projekt tak výjimečný?
Výjimečnost Krušnohorského tunelu nespočívá jen v jeho samotné délce, ale především v rozsahu a hloubce geologického průzkumu, který zatím pravděpodobně nemá v Česku obdoby. Celý projekt počítá se 157 průzkumnými vrty na české i německé straně hranice, což z něj dělá jednu z nejrozsáhlejších geologických akcí.
Současná fáze prací, která byla zahájená na podzim minulého roku a je plánovaná do poloviny letošního roku, se zaměřuje na 16 hlubinných vrtů. Ty vznikají v náročném prostředí a jejich realizace se musí přizpůsobovat počasí i technickým možnostem v terénu. Část vrtů je už nyní dokončena, další jsou ještě v procesu.
V oblasti u Krásného Lesa se už podařilo dosáhnout hloubky 394 metrů a nejhlubší plánovaný vrt má sahat až do 546 metrů. Taková hloubka představuje jednu z nejvýznamnějších geologických sond do masivu Krušných hor v jejich historii.
Spojení, které změní dopravu v regionu
Hlavním cílem Krušnohorského tunelu je přesunout významnou část dopravy ze silnic na železnici a nabídnout lidem i firmám rychlejší a pohodlnější cestování. Po nové trati by se mělo jezdit rychlostí zhruba 250 až 350 kilometrů za hodinu, což výrazně zkrátí vzdálenosti, které dnes trvají dlouhé hodiny. Například cesta vlakem z Ústí nad Labem do Drážďan by se mohla zkrátit na přibližně 24 minut.
Očekává se, že trať denně využije zhruba 4 000 až 9 000 cestujících, což ukazuje, že jde opravdu o důležité spojení s reálným dopadem na každodenní dopravu v regionu. Tunel se stane součástí hlavní evropské železniční sítě a zásadně ovlivní nejen osobní cestování, tak i třeba přepravu zboží. Tunel uleví i obcím v okolí, protože tu bude méně hluku, méně kamionů a také snad i čistší vzduch.
Kdo tunel zaplatí?
Financování projektu stojí na kombinaci českých, německých a evropských prostředků. Česká strana by měla nést zhruba 39 procent celkových nákladů, které se v současnosti odhadují přibližně na 45 miliard korun. Zbytek nákladů by mělo pokrýt Německo a evropské fondy. Právě mezinárodní spolupráce a zapojení evropských peněz jsou klíčové pro to, aby se jedna z největších dopravních staveb v regionu mohla vůbec uskutečnit.
Kdy bude tunel hotový?
Projekt je zatím ve fázi příprav, studií a úzké spolupráce mezi českou a německou stranou. Řeší se ještě stále technické detaily a i dopady na životní prostředí. Pokud vše půjde podle aktuálních plánů, samotná výstavba by měla odstartovat už v roce 2028. Ražba a dokončení takto rozsáhlého tunelu si vyžádají dlouhé roky práce. Do plného provozu by se tak měl Krušnohorský tunel dostat kolem roku 2038, tedy přibližně deset let od zahájení stavby.
Zdroje: techfocus.cz, cs.wikipedia.org, minutovezpravy.cz
