Pokud každoročně trpíte s příchodem chladnějšího počasí na různá respirační onemocnění, možná je na čase vyzkoušet otužování, které blahodárně působí na lidské tělo. Nejen že pomáhá zvýšit obranyschopnost organismu, ale má dobrý vliv také na kardiovaskulární systém i na psychickou pohodu člověka. Otužování je životní styl a nezáleží na tom, zda je vám 30 nebo 80. Důležité však je naslouchat svému tělu a nepřeceňovat své síly.
Výhody otužování
Podle mnoha vědeckých studií byly jako hlavní výhody otužování potvrzeny:
- Zlepšení imunitního systému
Při pravidelném otužování dochází k aktivaci bílých krvinek, které pomáhají v boji s infekcí, konkrétně pak s respiračními chorobami, jakými jsou například chřipka nebo nachlazení. Výzkumy prokázaly, že pravidelné otužování způsobuje lepší obranyschopnost organismu.
- Posílení psychické odolnosti
Otužování pomáhá nejen v boji proti stresu, ale také podporuje duševní pohodu. Studie také potvrzují, že pomáhá i lidem, kteří trpí depresemi. Při otužování totiž dochází k vyplavování endorfinu, známému jako hormon štěstí.
- Posílení kardiovaskulárního systému
Vystavování se chladu napomáhá k lepší pružnosti cév a lepšímu krevnímu tlaku. Otužování tak může eliminovat riziko vzniku srdečních onemocnění.
- Snižování zánětlivých procesů v těle
Pobyt v chladu snižuje riziko zánětlivých procesů v těle a pomáhá při vzniku otoků či bolestivosti svalů po fyzické námaze.
- Zvýšení aktivity hnědé tukové tkáně
Hnědá tuková tkáň je tělesný tuk, který je zodpovědný za regulaci tělesné teploty v chladných podmínkách. K jeho aktivaci dochází ještě před tím, než se začnete třást zimou. Otužování tak způsobuje aktivaci tohoto tuku, jehož úkolem je spalování energie a produkce tepla. Díky tomu, že tělo při aktivaci hnědé tukové tkáně spotřebovává více energie, dochází ke zrychlení metabolismu.
Nevýhody otužování
Otužování však není vhodné pro každého a některé skupiny lidí by se mu měly naopak zdaleka vyhýbat, protože by to pro jejich tělo mohla být zátěž na imunitní systém nebo na kardiovaskulární systém. V případě nedodržení správných zásad pro otužování hrozí navíc i riziko podchlazení. Do skupiny lidí, kteří by se měli otužování vyhýbat obloukem, patří zejména:
- Osoby, které trpí velkou nadváhou
- Těhotné ženy
- Lidé, kteří se léčí s vysokým krevním tlakem
- Osoby trpící klaustrofobií
- Lidé trpící alergií na chlad
- Otužování je také nevhodné, pokud osoba trpí akutní infekcí
Jak začít s otužováním?
Na začátku je velmi důležité si uvědomit, že v případě nového návyku otužování není vhodné se ihned nořit do ledové řeky. Lidské tělo potřebuje na takovou změnu přípravu, a ta zabere nějaký ten čas. Obzvlášť pak v případě, kdy máte oslabený imunitní systém, popřípadě trpíte jiným problémem. V takovém případě je nutná i předchozí porada s lékařem, který zváží, zda je pro váš organismus otužování bezpečné.
Po schválení lékařem je vhodné začít pozvolna. A to nejlépe doma ve sprše. Nejprve se normálně osprchujte pod proudem teplé vody tak, jak jste zvyklí, následně trochu odstupte, snižte teplotu vody, a poté postupně začněte ochlazovat. Postupujte pomalu od chodidel přes nohy, břicho a ramena. Potom opět snižte teplotu vody a postup můžete opakovat do té doby, než bude proud vody úplně studený. Vaše tělo se tak vyhne šoku a lépe se přizpůsobí. Jakmile budete dobře zvládat tuto část, můžete například začít zkoušet vydržet pod proudem studené vody několik sekund. Zpočátku se doporučuje kolem 10-15 sekund. Až si na tento systém vaše tělo navykne, můžete začít postupně prodlužovat časový interval, dokud nedosáhnete jedné minuty.
Otužování venku
Další fází je pak změna z postupného ochlazování na sprchování se chladnější vodou. Studené koupele však vyžadují trénink, aby nedošlo ke zdravotním problémům. Důležité je nepřeceňovat své síly a zvykat si na studené koupele postupně. V žádném případě není vhodné zahajovat otužování venku do té doby, dokud není váš organismus připravený. Čím více je totiž lidský organismus vystavován studené vodě, tím více je zatěžováno jeho srdce. Může tak dojít k zrychlení srdeční frekvence a zvýšení krevního tlaku. Z toho důvodu je potřeba postupovat opravdu pomalu, pravidelně, a postupně snižovat teplotu vody.
Později je možné začít s otužováním venku. Například v řece, jezeře či rybníce. Vždy je dobré mít s sebou někoho, kdo na vás bude tak trochu dohlížet. Tato metoda je vhodná pro otužilce, kteří už jsou více pokročilí. Dávejte však pozor, abyste nevstupovali do studené vody příliš rychle a nezůstávali v ní příliš dlouho. Průměrná vhodná doba se pohybuje kolem 5 minut.
Zdroje: vitalia.cz, NIH
