Až doposud se vědcům a vědkyním podařilo dokázat, že voda se na Marsu nacházela, ale pouze ve formě ledu na takzvaných polárních čepičkách. Ačkoliv vědecké týmy spekulovaly o tom, že by se na nám nejbližší planetě mohla vyskytovat voda i v jiném skupenství a na více místech, chyběly pro tyto domněnky dostatečné důkazy. Nedávná nová studie ale konečně přichází s uspokojivými důkazy, a navždy tak mění směr, jakým se bude výzkum Marsu ubírat.
Skalní eroze ukazuje na existenci velké vodní plochy
O přelomový důkaz o existenci vody v kapalném skupenství se postarala kosmická sonda s názvem NASA Curiosity. Ta přinesla důkazy ze skal v kráteru Gale, ve kterých objevila malé vlnité rýhy, které jsou tvarově identické s rýhami, které vznikají vodními proudy na planetě Zemi. Rýhy pak byly objeveny v hloubce až dvou metrů, což naznačuje, že se na místě v minulosti nacházela souvislá vodní plocha – tedy jezero či laguna.
Podle hlavní výzkumnice Claire Mondro je tento objev zatím nejpřesvědčivějším důkazem o tom, že se na Marsu v minulosti voda v kapalné formě opravdu nacházela: „Takovéto vlněné rýhy mohly vzniknout pouze pod vodou, která byla otevřena atmosféře a byla ovlivňována působením větru,“ vysvětluje dál Mondro.
Jak již bylo řečeno, tento objev je velkým průlomem v celém výzkumu planety Mars. Už není možné uvažovat o planetě jako o ledovém a nehostinném světě, ale nově musíme vzít v úvahu i existenci větších vodních ploch nebo celých sladkovodních systémů.
Důkazů o přítomnosti kapalné vody už je několik
Nedávný objev je sice průlomový, ale plynně navazuje na mnoho menších objevů a důkazů z minulosti. Radarová a seismická data například doposud naznačovala, že se voda mohla vyskytovat hluboko pod povrchem. Tuto teorii tak nedávný objev Mondrové a jejího týmu skvěle doplňují.
Tyto důkazy jsou klíčové i pro další směřování výzkumu planety Mars. Čím více solidních důkazů o přítomnosti vodních ploch totiž vědci učiní, tím se také zvyšuje pravděpodobnost, že se na planetě v minulosti mohly dokonce vyskytovat i mikroorganismy, tedy život obdobný tomu zemskému. Právě z toho důvodu je existence vody jedním z hlavních bodů výzkumu většiny planet i jejich přilehlých měsíců.
Nejslibnějším adeptem je v této oblasti Europa, jeden z měsíců planety Jupiter. Vědci se domnívají, že pod ledovou krustou, která měsíc obepíná, se nachází obrovský globální oceán kapalné vody. Tyto domněnky podporují důkazy o existenci průduchů v ledu, ze kterých uniká vodní pára a také takzvaná teorie slapového ohřevu, díky které má voda zůstávat v kapalné formě, a to navzdory nízkým tamním teplotám.
Mezi další zkoumané vesmírné objekty pak patří Saturnův měsíc Enceladus, který by měl mít podle všeho pod povrchem rozsáhlý oceán kapalné vody, o čemž opět svědčí gejzíry vodní páry a kousků ledu, které navíc v tomto případě obsahují i soli a další organické sloučeniny, které by opět mohly poukazovat na potenciální možnost vzniku života. Nyní nám ale nezbývá než jen počkat a bedlivě sledovat, kam povedou další kroky výzkumníků.
Zdroje: Ecoticias, NASA, Livescience, YouTube
