Sopka na pobřeží kanadského ostrova Vancouver byla dlouho považována za vyhaslou a tamní oblast za nijak biologicky zajímavou. Nedávno ale přinesla výzkumníkům jedno opravdu velké překvapení. Při jedné z výprav s cílem zmapovat mořské dno totiž výzkumníci zjistili, že vůbec nejde o místo, kde by se nenacházel život, ale právě naopak. Uvnitř sopky totiž objevili tisíce až miliony obřích vajec.
I v temných hlubinách oceánů je živo
V hloubce asi 1,5 kilometru pod hladinou se nachází starověká sopka, která byla dlouho považována za vyhaslou. Podle všeho se ale jednalo o mylnou domněnku. Tato kanadská sopka totiž stále vydává známky mírné aktivity, a to v podobě minerálních vývěrů, stálé geotermální energie, a hlavně také lokálně vyšší teplotou vody. Právě toto velmi specifické prostředí se tak stalo naprosto ideálním místem pro vývoj vajec, která patří vzácnému hlubokomořskému rejnokovi.
Výzkumníci při výpravě, která byla původně spíše geologickou než biologickou, objevili uvnitř tohoto mořského vulkánu tisíce až miliony obrovských vajec. Jejich koncentrace byla nejvyšší právě v místech, kde dosahoval povrch a okolní voda těch nejvyšších teplot a jedno vejce dosahovalo v průměru úctyhodné velikosti 45 až 50 centimetrů, což je výrazně nad průměrem.
Vajíčka patří jednomu druhu hlubokomořského rejnoka, latinsky Bathyraja spinosissima, který v dospělosti dorůstá velikosti až dvou metrů a žije v hloubkách až do téměř 3 000 metrů pod hladinou. Jeho vývoj trvá extrémně dlouho, až čtyři roky, a je přímo závislý právě na okolních podmínkách, které musí být pro zdravý vývoj embryí extrémně stabilní. Zde právě přišly do hry specifické podmínky uvnitř sopky, které vejce nejen že ochránily před případnými predátory, ale nabídly jim také konstantní tepelné podmínky podobné například inkubátorům, které známe z našich nemocnic.
Ochrana přírody na prvním místě
Tento pozoruhodný objev je tak dalším z důkazů o tom, že hluboká mořská a oceánská dna nejsou jen nehostinným místem, do kterého se život nedostane. Jedná se o části oceánů, ve kterých dochází k blízkému propojení živých organismů s neživým okolím. Kvůli této velké provázanosti jsou ale bohužel tyto organismy značně ohroženy aktuálně velmi rozšířenou hlubinnou těžbou, která jejich přirozené prostředí významně narušuje. I proto momentálně dochází k rozšiřování ochranných zón, díky kterým by měly alespoň některé části oceánského a mořského dna zůstat netknuté.
Oceánské dno je pro nás stále tajemstvím
Zajímavostí zůstává, že právě oceánské dno zůstává jedním z nejméně prozkoumaných míst na planetě Zemi. Technologie pro jeho zkoumání se stále rozšiřují, a tak vědci momentálně využívají například sonary, 4K kamery nebo takzvané ROV, tedy dálkově ovládaná vozidla. I přesto nám ale zůstává většina tajemství oceánských hlubin stále skrytá. Objevy, jako ten u kanadského Vancouveru, ale vědce a vědkyně jen utvrzují v tom, že i nehostinné temné oceánské dno může být kolébkou života, která rozhodně stojí za bližší zkoumání.
Zdroje: Aptaerials, LiveScience, TheTimesOfIndia, YouTube
