Krásné vinařské oblasti
Hlavní oblasti, kde se pěstuje víno jsou dvě. První je již zmiňovaná Morava a víno se pěstuje i v Čechách. Tyto oblasti se rozdělují na další podoblasti. Morava má hned čtyři – Mikulovsko, Znojemsko, Velkopavlovicko a Slovácko.
Nejznámější a největší podoblastí je Mikulovsko, které najdeme v okolí Pálavy. Tady má ideální podmínky Ryzlink vlašský, který je zdejší pýchou. Kromě toho tu ale najdeme i skvělé Veltlínské zelené a ze sladších vín Tramín červený nebo Pálavu. Stručně řečeno, daří se tu zejména bílým odrůdám.
V další podoblasti – Znojemsku se daří hlavně bílým vínům. Okolí malebného historického města se slavným Znojemským podzemím je mimo jiné domovem Sauvignonu Blanc, Ryzlinku rýnského či Veltlínského zeleného. Velmi tradiční vinařský kraj je pak Slovácko, kde se víno pěstuje již od Velké Moravy. Jestliže jste si oblíbili odrůdy jako Muškát moravský či Müller Thurgau, vyberte si láhev od místních vinařů.
Jste-li milovníci červených vín, ochutnejte je v podoblasti Velkopavlovické. Výborně se tady daří Frankovce, Modrému Portugalu nebo Svatovavřineckému. Najdete tu spoustu malebných vinařských obcí a Velkopavlovicko se může pyšnit i bohatou folklórní tradicí.
V České oblasti, především na Mělnicku, se pěstuje hlavně Ryzlink rýnský, Pinot Noir a Rulandské šedé. Mělník má bohatou historii, která sahá do doby Karla IV. – ten sem přinesl révu z Burgundska.
Jaké jsou typické české odrůdy?
Jak už bylo zmíněno, odrůdy bílého vína v České republice převládají. Pokud bychom měli určit typické odrůdy, jsou to Ryzlink vlašský, Muškát moravský a Pálava. Velké oblibě se těší také Sauvignon Blanc či Tramín červený. U červených vín vyzdvihneme hlavně Frankovku a Svatovavřinecké. Chybu ale neuděláte ani Modrým Portugalem.
Kde vyrazit?
Jestli se chystáte vyrazit v Česku za vínem, rozhodně je z čeho vybírat. Jižní Morava je doslova propletená vinařskými stezkami. Cyklotrasy, které spojují vinice, sklípky, rozhledny či vinařské vesnice tady mají stovky kilometrů. Nejvíce vyhledávána je Moravská vinná stezka, ale za návštěvu stojí i Pálavská, Znojemská či Mutěnická.
Najdete tu i zajímavá místa, jako jsou sklepní uličky a podzemní labyrinty. V Petrově-Plžích se nachází památkově chráněné sklepy s typickou modrobílou výzdobou. Ve Znojmě nebo Mělníku můžete navštívit i historické podzemí, kde se víno uchovávalo už ve středověku.
Tradice jsou oslavou vína
Chcete-li se ponořit do jedinečné atmosféry, navštivte oblíbené slavnosti vína a burčáku. Významnou a největší akcí je Pálavské vinobraní v Mikulově, Znojemské vinobraní, Slovácké slavnosti vína v Uherském Hradišti a Burčákový pochod v Mutěnicích. Tradiční kroje, cimbálovka a sklenka vína k tomu neodmyslitelně patří. Na Slovácku nebo v Podluží je víno úzce propojené s hudbou, tancem a tradicí. Mnohé vinařské slavnosti doprovází krojované průvody, jízda králů, otevřené sklepy a domácí pochoutky.
Vinobraní jako svátek
A jak takové vinobraní v Čejči dříve vypadalo, je popsáno v kronice: "Den vinobraní býval dětem i dospělým polovičním svátkem. Ve škole se nevyučovalo, děcka měly volno. Doma se nevařilo, protože každá ruka byla potřeba na poli. Jedly se proto pouze hrozny a za jídaly chlebem s husím sádlem. Všichni se proto oblékli pěkněji než na jiné polní práce. Z domu vezmou putýnky, koše a ostré křiváky. Čeledín naloží na vůz kadečku nebo bečku, vezme putny se šlemy, mestůvku a kostku – třešňovou větev, která se na konci rozrůstá na 3 větvičky, tyto přeřeže, aby byly stejně dlouhé a kostku používá na roztrhání hroznů v kádi před lisováním. Víno v nádobách kvasící jmenuje se řezák pro svoji ostrou chuť. V té době je sklep naplněn plyny, jež ohrožují lidský život, jak se přihodilo v Čejkovicích. Vykvašené víno se u cpe a po Vánocích se kohútkem přetáčí z kvasnic do jiné nádoby" uvedl kronikář v 30. letech minulého století.
Co nikdy neříkat vinaři při ochutnávce vína?
K poznání vinařských oblastí neodmyslitelně patří i návštěva vinného sklepa, která obvykle zahrnuje ochutnávku několika vzorků vína. Dozvíte se tak informace o výrobě vína, odrůdách a regionech původu, často pod vedením sommeliera nebo vinaře. Vína se podávají v pořadí od bílých k červeným, od suchých ke sladkým a od mladších k starším. Na degustaci může být i občerstvení v podobě sýrů nebo paštik.
Jestli jste tedy někdy navštívili nějaký vinný sklep, jistě už víte, jak správně ochutnávat víno. Víte však jakou větu byste vinařům neměli říkat ani z legrace? Přirovnáte-li jejich víno k lepšímu burčáku, tak jak to udělal ve filmu Bobule Lukáš Langmajer: "Moravské víno? To je spíš takový lepší burčák. Dám si radši plzeň." Vinaři jsou zpravidla lidé se srdcem na dlani a na své víno bývají právem pyšní. Přirovnávat proto jejich víno k burčáku je opravdu velký faux pas.
Zdroje: Dokonalá žena, Mas moravsky kras
