V září 2014 objevil tento nadšenec Galloweyský poklad, který byl skutečně tím největším a nejcennějším z těch, co byly na britských ostrovech nalezeny. Více než deset let si pak vědci mysleli, že se muselo jednat o velkého válečníka, když nasbíral takové jmění. Jenže současné technologie jim pomohly odhalit nápis, který říká něco jiného.
Objev, který přepsal dějiny
To, co hledači kovů v roce 2014 našli, překvapilo nejen je, ale i historiky. Poklad byl uložen ve dvou vrstvách. V horní vrstvě bylo uložené stříbro, ale v té druhé se nacházely předměty skutečné historické hodnoty, které z tohoto pokladu udělaly nejvýznačnější nález celého Skotska. Celkově poklad obsahoval více než 5 kilogramů stříbra, zlata, drahokamů a vzácných textilií.
Podle všeho zde byl poklad uložen kolem roku 900 n. l., skutečnou záhadou však bylo jeho vlastnictví. To odhalili vědci po více než deseti letech, když objevili runový vzkaz.
Pátrání, které ukončily až moderní technologie
Celé roky hledali vědci jakýkoli náznak, komu tento poklad patří. Jenže jediné, co našli, bylo pár zmatečných run na nákrčníku. Aspoň to tak na první pohled vypadalo. V roce 2025 pak vyzkoušel tým z Národního muzea Skotska skenovací elektronový mikroskop.
S ním zjistili, že to, co vypadalo jen jako náhodný vryp, je také runa a změnilo to význam celého vzkazu. Ten po jeho rozluštění zněl: „þis is higna feoh“ – „Tohle je majetek komunity“.
Možná se ptáte, jak mohl jeden znak rozhodnout? Runy se totiž nečtou jako písmena, ale jako slova a když vám jedno slovo chybí, není sdělení jasné. Tady se vlastně nejednalo o celý znak, ale jen tečky okolo písmene F. Právě to znamenalo „feoh“ tedy majetek a dalo vzkazu jasný smysl.
Nešlo totiž o vikingský poklad! Výraz higna totiž používala církev jako označení mnišského bratrstva. Takže tady nešlo o nějaký vikingský lup, ale pokus bratrstva ochránit církevní poklad před blížícím se nebezpečím.
Za pravdu této teorii dal až biskupův podpis
Tuto teorii o církevním původu následně potvrdil další zajímavý nález, který skotská pole nabídla. Jednalo se o nádhernou nádobku z horského křišťálu opatřenou zlatým filigránem.
Samotný křišťál byl s největší pravděpodobností otesán již v dobách Římské říše, kdy asi sloužil jako součást ozdobného sloupu. Až později z něj byla vytvořena miska na posvátné oleje a relikvie. Podrobnější informace o tomto nálezu pak poskytly opět až moderní technologie. Tentokrát se jednalo o 3D rentgen, který pod nánosem koroze a textiliemi objevil nápis: „Hyguald Episcopus Fieri Iussit“ (Biskup Hyguald mne nechal zhotovit).
Informace na poháru/misce (o přesném užití se můžeme jen dohadovat) tak poukazuje na biskupa Hygualda, který byl vysokým hodnostářem northumbrijské církve. To, že se tento pohár našel poblíž domnělého vikingského pokladu, poukazuje na to, že mniši museli své sídlo opustit a popadli tak jen to nejcennější k záchraně.
Globální poklad, který skrýval i „svatou zemi“
Nález tohoto pokladu je důkazem, jak byl svět v 10. století našeho letopočtu propojený. Vždyť jen nádoba, kde bylo mnoho vzácných předmětů uloženo pocházela z území dnešního Íránu. Právě v této nádobě se skrývalo to nejpodivnější.
Tato nádoba ze stříbra ukrývala pečlivě zabalené kuličky z hlíny. Ty pak na základě analýzy vydaly své tajemství. V kuličkách byly nalezeny stopy lidských ostatků a hlína pravděpodobně z Říma a Jeruzaléma. To jen ukazuje na to, že tyto relikvie, byly pro mnichy více než všechno stříbro.
Galloweyský poklad tak neukazuje na cesty Vikingů, jak se předpokládalo, ale ukazuje nám příběh řádu Higna a biskupa Hygualda, kteří se před nájezdy Vikingů, pokusili zachránit předměty, které byly pro ně i víru velmi významné.
Zdroje: jerusalempost.com, wikipedia.org, theguardian.com,
