Život cestovatele

15. 1. 2026

Miroslav Dvořák

Česká republika

100letý kalendář předpovídá konec zimy: V tento den skončí „velká zima“

Stoletý kalendář předpovídá konec velké zimy na druhou polovinu února.

Zdroj: Shutterstock

Sotva jsme se přehoupli přes polovinu ledna, mnozí z nás již upínají zrak k obloze a vyhlížejí první známky jara. Zatímco meteorologové varují před proměnlivým počasím i návraty mrazů, jedna z nejstarších evropských předpovědí má jasno. Takzvaný Stoletý kalendář totiž predikuje, že „velká zima“ už má své dny sečteny. Už za několik týdnů se totiž mrazy údajně nadobro ztratí. A má to dokonce přesné datum.

Stoletý kalendář se neopírá o tlakové níže, proudění vzduchu ani jiné reálné vědecké teorie, ale mluví o cyklickém opakování vlivu vesmírných těles. Podle zastánců této teorie je tak počasí v roce 2026 ovlivněno konkrétním planetárním cyklem, který s sebou nese specifický průběh zimních měsíců. A pokud se nemýlí, čeká nás letos rychlý ústup tuhých mrazů. Hřejivé sluneční paprsky k nám dorazí dříve, než bychom čekali.

Stoletý kalendář ze 17. století vydržel do současnosti

Historie Stoletého kalendáře sahá do 17. století, kdy jej sestavil jistý Mauritius Knauer, opat kláštera v německém Langheimu. Ten věřil, že počasí na zemi ovlivňuje sedm tehdy známých vesmírných těles – Měsíc, Mars, Merkur, Jupiter, Venuše, Saturn a Slunce. Každé z nich vládne jeden rok, a proto se i počasí v sedmiletých cyklech neustále opakuje. Pozorování, která si pečlivě zaznamenával, měla sloužit k tomu, aby zemědělci věděli, kdy sít a sklízet.

A ačkoliv na tehdejší dobu se jednalo o velmi vědecký přístup, dnes se na něj většina odborníků samozřejmě dívá s notnou dávkou skepticismu. Přesto se v minulosti odhady tohoto kalendáře až překvapivě shodovaly s realitou, a tak stále ještě má své příznivce.

Zima letos podle Stoletého kalendáře skončí relativně brzy.
Zima letos podle Stoletého kalendáře skončí relativně brzy. Zdroj: Shutterstock

Velká zima skončí v druhé polovině února

Podle aktuální interpretace Stoletého kalendáře pro tento cyklus skončí ono nejkrutější období, kterému se někdy přezdívá „velká zima“, kolem poloviny února. Konkrétně se počasí zlomí 22. února, přičemž po tomto datu už by mráz neměl mít schopnost udržet se v krajině dlouhodobě.

V noci se teploty stále mohou pohybovat kolem nuly, ale denní maxima budou prudce stoupat. Pro milovníky zimy i lyžaře je to špatná správa, protože podle této předpovědi by se sněhová pokrývka v nížinách měla po tomto datu rozpouštět. Březen už by tak měl být spíše ve znamení intenzivních jarních prací než odklízení sněhu.

Zároveň by přechod do jara měl být poměrně dynamický – čekají nás údajně neobvykle vysoké teploty, které přijdou relativně rychle. Kolem poloviny března by se mělo ještě na pár dní ochladit, přijde prý i vydatný déšť. Následně už se ale oteplí a jaro naplno začne. Zároveň to vypadá, že bude dostatek vláhy, což je po suchých zimách z minulých let rozhodně pozitivní zpráva pro naši krajinu.

Začátek jara má být deštivý, což by byla dobrá zpráva pro zemědělce i zahrádkáře.
Začátek jara má být deštivý, což by byla dobrá zpráva pro zemědělce i zahrádkáře. Zdroj: Shutterstock

Dá se Stoletému kalendáři ještě věřit?

Stoletý kalendář byl bezpochyby zajímavým a relativně odborným přístupem na svoji dobu. Dnes je však atmosféra poměrně chaotický systém, ve kterém hrají roli stovky proměnných. Předpovídat tak počasí na základě pouhého pohybu sedmi planet, se jeví jako naprosto nelogické.

I výrazně modernější metody mají problém trefit počasí na pár dní dopředu, takže představa, že by jedna několik let stará tabulka dokázala takto přesně předpovídat počasí, se jeví jako téměř nemožná. Vždy je však určitá pravděpodobnost, že se předověď nakonec trefí, takže to úplně nezavrhujme ani tentokrát. A doufejme, že ve skutečnosti bude příchod jara opravdu tak optimistický.

Použité zdroje: Merkur

Diskuze k článku 0Vstoupit do diskuze

Kam dál

Předchozí