Testovali jsme české máslo. Češi kupují to nejhorší, jen aby ušetřili pár korun

Prošli jsme za vás chladicí boxy českých supermarketů, porovnali různé značky a opravdu pečlivě zkoumali obaly i složení výrobků. Narazili jsme na překvapivá fakta: některé výrobky splňují základní normy jen těsně, jiné obsahují příměsi, které by v másle být neměly, a ceny přitom často vůbec neodrážejí kvalitu. V mnoha domácnostech tak místo kvalitního másla končí v lednici podřadná tuková směs, která s poctivou smetanou nemá moc společného.

Zajímavé je, že například v některých zahraničních řetězcích jsou nároky na máslo tvrdší a lidé více sledují kvalitu i původ suroviny – u nás to zatím není běžná praxe, i když by stačilo vědět, na co se zaměřit. Ptáte se, jak poznat opravdové máslo a co radí experti v zahraničí, o čemž se u nás skoro vůbec nediskutuje? Připravili jsme pro vás praktický přehled zásad, na co si dát při nákupu pozor, a na co by se čeští zákazníci měli při výběru másla soustředit.

Co jsme zjišťovali a proč je situace tak špatná?

Naše testování ukázalo, že většina zákazníků často sáhne po levnějším balení, které se tváří jako máslo, ale skutečné máslo to není. Zároveň jsme si všimli, že česká másla mají rozdílnou kvalitu, obsah tuku a čerstvost. Rozhodli jsme se otestovat devět nejprodávanějších másel v Česku, včetně značek jako Jihočeské máslo Madeta, Milko máslo nebo farmářské máslo Tatra. Přidali jsme také německé máslo a několik "nejlevnějších" výrobků ze supermarketů.

Test probíhal naprosto objektivně. Všechny vzorky jsme dali do slepých testů, kde hodnotili lidé i odborníci z mlékárenského odvětví. Zaměřili jsme se na obsah tuku, chuť, konzistenci, barvu, čerstvost a složení. Nezapomněli jsme kontrolovat etikety. Šlo nám nejen o to, co lidé běžně kupují, ale hlavně o to, co by skutečně mělo nést název máslo.

Z výsledků jasně vyplynulo, že nejvyšší hodnocení získala másla s obsahem tuku nad 82 % a jednoduchým složením (směs smetany a případně mléčné kultury). Nejlépe si vedla známá tradiční másla, výrazně slabší byla některá nejlevnější balení či privátní značky, která často nedosahovala ani základních požadavků na pravé máslo.

Rozdíl mezi pravým máslem a náhražkami

Hlavní rozdíl mezi pravým máslem a jeho náhražkami je jednoduchý: obsah tuku a složení. Skutečné máslo podle EU i české legislativy musí obsahovat nejméně 80 % mléčného tuku. Nesmí obsahovat rostlinné tuky, škroby ani emulgátory.

Často jsme v obchodech narazili na výrobky s názvem „máslo“ na obalu, které ve skutečnosti byly margarínem nebo směsí s nižším podílem mléčného tuku. Tato másla se tváří levně, ale zákazník dostává jiný druh produktu, který má jinou chuť, horší strukturu a není tak vhodný pro pečení ani mazání.

Podobně poukázala i redakce Deník.cz, že německé máslo občas nedosáhlo požadované čistoty složení, obsahovalo více netukových složek než je povoleno. Pro zákazníka je klíčové sledovat složení, kde najde jasné informace: čerstvé máslo, smetana, minimálně 80 % tuku. Jakmile je v seznamu složek více položek, zpozorníme – pravé máslo je jednoduché.

Nejčastější chyby při nákupu másla

Češi mnohdy sáhnou po akčních výrobcích jen proto, aby „ušetřili pár korun“. To ovšem často znamená, že koupí margarín nebo směs mléčných a rostlinných tuků, které mají jiné vlastnosti než klasické máslo. Cenovka je lákavá, ale obsah není to, co by měl být.

Další častou chybou je ignorování obsahu tuku. Pravé české máslo má mít alespoň 80 % tuku, ale některé produkty, které se prezentují jako máslo, mají tuku méně nebo obsahují příměsi. Oproti tomu farmářská másla nebo čerstvé máslo od respektovaných domácích značek, jako třeba Madeta nebo Tatra, vychází z testů konzistentně lépe.

Mnoho lidí také nevěnuje pozornost etiketám a koupí máslo jen podle ceny či vzhledu obalu. Přestože v posledních letech vzrostla osvěta, stále mnoho zákazníků neví, jak rozeznat pravé máslo od levnějších náhražek, což potvrzuje i kritika z dTestu. Důležité je proto číst složení a orientovat se podle obsahu tuku a původu másla.

Vliv másla a jeho kvality na zdraví

Máslo je sice tradiční surovina, ale jeho kvalita a složení se v regálech liší víc, než si často myslíme. Některá másla vlastně ani nemůžeme právem nazývat máslem – obsahují méně mléčného tuku, přidané rostlinné tuky či další příměsi. Nízká kvalita může znamenat horší nutriční hodnoty. Na našem zdraví se kvalita másla projeví hlavně u cholesterolu. Právě u výrobků s nižším podílem pravého mléčného tuku může být více nasycených tuků nebo aditiv, což negativně ovlivňuje hladinu cholesterolu a srdeční zdraví.

Četli jsme i upozornění, že falešné máslo může obsahovat látky, které nejsou doporučeny například lidem se zvýšeným rizikem dny nebo pro děti. Všimli jsme si, že zahraniční másla mají často jasnější označení složení i podíl mléčného tuku, což výběr usnadňuje. Pokud máme v rodině někoho s citlivostí na laktózu, dává smysl číst složení velmi pečlivě, aby nedošlo k problémům.

Ceny másla jsou v Česku čím dál vyšší a stávají se terčem častých debat. Není výjimkou narazit na kostku za 50, ale klidně i 70 Kč. Lidé tak sahají často po nejlevnější variantě, ale tady se nabízí jednoduchá otázka: opravdu tím šetříme? Pokud koupíme levné máslo, často platíme hlavně za vodu nebo levnější náhradní tuky. Výsledkem je horší roztíratelnost, divná chuť a občasné drhnutí na jazyku.