Život cestovatele

16. 11. 2025

Marie Veselá

Mimo Evropu

Archeologové objevili 2 500 let starou hrobku. Kostra sakského válečníka svírá v ruce nedotčený unikát

archeolog odkrývá kosterní nález

Zdroj: Shutterstock

V Kazachstánu byl letos v létě učiněn objev, který se bezesporu řadí k nejvýznamnějším archeologickým nálezům z rané doby železné za poslední desetiletí. Archeologové tam na pohřebišti nomádských Saků odkryli dosud nedotčenou mohylu, která ukrývala skutečnou senzaci.

Tým z Karagandského regionálního historického muzea se zaměřil na neprozkoumanou mohylu, známou jako Kurgan č. 1. na pohřebišti Karabiye v okrese Aktogaj. Sakské hrobky, podobně jako ty slavnější egyptské, se již od starověku stávaly obětmi vykradačů hrobů. Tato ale jako zázrakem jejich pozornosti unikla. Očekávání archeologů tak byla obrovská.

Jedinečná akinaka

A nebyli zklamáni. Vykopávky odhalily neporušený hrob válečníka, který ve své ruce stále svíral jedinečný bronzový meč, přesně tak, jak byl před zhruba 2 500 lety do hrobu uložen. „Po odstranění krycích desek jsme spatřili neporušenou kostru. V pravé ruce držela akinak (typ meče). Tento typ akinaku s takovým designem nebyl v Kazachstánu dosud nikde nalezen,“ uvedl pro tiskovou agenturu Quazinform vedoucí archeologického oddělení Karagandského regionálního historického muzea Dauren Žusupov.

Bronzový meč a železná náušnice z mohylového hrobu Kurgan 1
Bronzový meč a železná náušnice z mohylového hrobu Kurgan 1. Zdroj: Facebook

Akinaka je krátký, asi 30 centimetrový dvousečný meč typický pro rané sakské válečníky. Jeho čepel je odlitá z jednoho kusu bronzu a precizně zdobená postavami stepních dravých ptáků a rohů argali (divokých ovcí), tedy symboly spojené s mocí a svobodným duchem nomádů. Jedná se tak o skutečně mistrovské dílo starověké metalurgie.

Sakové – starověcí stepní kočovníci

Vedle meče bylo v hrobce nalezeno také pět kovových hrotů šípů a železná náušnice zabalená v tenké zlaté fólii. Archeologové z toho usuzují, že pohřbený muž musel patřit k sakské elitě. Sakové byli nomádi, kteří v období od 6. století před naším letopočtem do 3. století našeho letopočtu kočovali euroasijskou stepí od Persie až po Čínu. Jejich společnost byla organizovaná kolem válečnické aristokracie a byli proslulí jako vynikající jezdci a lukostřelci.

Právě Kazachstán je bohatý na velkolepé hrobové nálezy. Zdejší kurgany (mohyly) obsahovaly obrovské množství drahocenných zlatých šperků. Již v roce 1969 byl objeven hrob sakského prince nebo princezny, ve kterém se našly tisíce zlatých ozdob. K podobnému nálezu pak došlo v roce 2023, kdy byl vykopán další hrob obsahující 4262 zlatých předmětů.

Bojující dva sakští válečníci na koni
Sakové byli ve starověku známí jako udatní bojovníci ovládající dokonale jízdu na koních. Zdroj: ALFGRN, CC BY 2.5 Wikimedia Commons

S šípem v těle

K velmi ojedinělému nálezu pak došlo v roce 2011, v jedné z kompletně vyrabovaných mohyl ve středním Kazachstánu. Archeologové zde nalezli jen pár rozházených kostí, přesto i překvapivě vydaly velmi unikátní a důležité svědectví o životě těchto starověkých kmenů.

V obratli, který patřil muži ve věku 25 až 45 let, objevili zapíchnutý hrot šípu. Podrobnější analýza ukázala, že šlo o typ šípu používaných k boji, ale protože okolí hrotu bylo zhojeno, šíp nebyl příčinou mužovy smrti. Z dalších okolností nálezů se předpokládá, že šlo pravděpodobně o příslušníka válečnické elity.

Jako Zlatý muž

Jak uvádí agentura Quazinform, styl artefaktů nalezených v Karabyie připomíná předměty objevené se Zlatým mužem z pohřebiště Taldy-2 v Karaganské oblasti. Taldy bylo významné královské pohřebiště tasmolinské kultury. Ačkoliv bylo vyloupeno, stále se zde nachází nádherně zpracované zlaté šperky a další předměty, které jen dokazují, jak velkolepé a bohaté musely původní pohřby být.

Nález se tak svým významem připojuje k dalším důležitým objevům, ke kterým došlo ve středním Kazachstánu. Nyní prochází metalografické, radiokarbonové a antropologické analýzou. Výsledky se očekávají příští zimu.

Zdroje: qazinform.com, en.wikipedia.org, heritagedaily.com, ancient-origins.net

Kam dál

Předchozí