Saúdská Arábie je i přes svou historii a stigma, které se k jejímu jménu pojí, velmi krásná země. Je plná historie, tradic, kultury a horkého slunce. Jen málokdo by ovšem čekal, že mezi zdejšími dunami uvidí projíždět vysokorychlostní vlak, obzvláště působící tak moderně.
Tyto expresy navíc zastavují v zastávkách připomínající futuristické oázy luxusu, které nadchnou a zároveň trochu děsí. Jaký je jejich účel? A co samotný vlak?
Spojnice mezi historií, vírou a moderním světem
Tato pomyslná spojnice mezi historií, vírou a moderním světem se jmenuje Haramain. Je to železniční síť o délce 450 km, po které jezdí vysokorychlostní vlak, dosahující rychlosti až 300 km/h.
Ikonický projekt je dílem dvou společností, které spolu při jeho tvorbě úzce spolupracovaly. Jedná se o společnosti Buro Happold a Foster + Partners. Ty na návrhu i realizaci stavby začaly pracovat už v roce 2009, ačkoli hotovo bylo až o devět let později, tedy roku 2018.
Na první pohled se to může zdát jako dlouhá doba, ale rozhodně to neznamená, že by lidé ve své práci zaháleli. Proces návrhu a realizace probíhal velmi rychle, někdy netrval ani 48 hodin. Navíc chytře naplánovali postupy stavby tak, aby mohla konstrukce stanic probíhat současně s pokládkou kolejí, což šetřilo drahocenný čas.
Mekka a Medina – místa, která by měl navštívit každý muslim
Samotný důvod, proč tento projekt vůbec vznikl, najdeme v arabském náboženství, islámu, pro jehož službu je Haramain primárně určen.
Úkolem Haramainu je totiž v rychlosti a pohodlí přepravit věřící z měst jako jsou KAEC či Džidda do posvátných měst Mekky a Mediny. Ta jsou, vzhledem k tamější víře, považována za nejdůležitější zastávky v životě každého správného muslima.
Na rozdíl od návštěvy Mediny, je návštěva Mekky dokonce přímo vyžadována – jedná se totiž o jeden z pěti pilířů islámu. Cestu sem by tedy měl podniknout každý muslim alespoň jednou za celý svůj život, tedy pokud mu to jeho situace dovoluje. Proč tomu tak ale je?
Odpověď je vlastně jednoduchá – Mekka je rodištěm Mohameda, zakladatele islámu a tím pádem jeho zcela ústřední postavou.
Díky proroku Mohamedovi se později proslavila také Medina, která se stala jeho útočištěm poté, co utekl z Mekky. V Medině působil až do své smrti a dnes odpočívá v tzv. „Prorokově mešitě“.
Futuristická oáza v poušti
Samotný design stanic pak působí trochu děsivě, jako z nějakého postkatastrofického filmu. Všechny zastávky podél trasy nesou společné prvky, takže sdílí například modulární klenutý design inspirovaný tradiční architekturou. Každá zastávka má zároveň klenby v jiné barvě, což jim zase dodává na odlišnosti a jedinečnosti.
Vnitřní prostory jsou osvětlené jednak střechou, která filtruje denní světlo za pomocí malých otvorů, a také kulovými lustry. Tyto prostory jsou zároveň velmi rozsáhlé a byly navrženy pro pohyb až 20 tisíc návštěvníků za hodinu. Ti se tu navíc díky chytře řešenému uspořádání neztratí. Stanice jsou totiž uspořádány ve směru jízdy, což napomáhá ke snadnější orientaci.
Kromě rychlého odbavení cestujících či napomáhání jejich orientaci mají vnitřní prostory ještě další úkol – chrání před teplem. Teploty okolí totiž mohou dosáhnout až 50 °C!
Elegantní řešení problému
Venkovní teplotu bylo při budování stanic samozřejmě také třeba brát v potaz a projektanti nakonec vymysleli něco geniálního. Způsob, jak nezajistit pouze příjemnou vnitřní teplotu, ale také snížit riziko teplotního šoku, který by mohl nastat po opuštění stanice. V jednotlivých stanicích byly vytvořeny „přechodové zóny“, jejichž princip je zcela prostý.
Čekalo se, že první kroky zavedou cestující do obchodní zóny, kde se teplota udržuje na 18 °C. Skrz obchodní zónu se dostanou do hlavní haly, kde se teplota zvedla na 24 °C a naposledy se zvýší, když cestující prochází směrem k nástupišti. Prostor, který k němu vede, je zastíněn zástěnami, které tak napomáhají teplotu udržet na 30 °C. Rozdíly mezi teplotami se tak pohybují okolo 6 °C, což lidem umožňuje si plynule zvyknout na jiné podmínky.
Design stanice je stejně děsivý, úchvatný i praktický, což je to hlavní. Funguje a funguje dobře – tak moc, že by si z něj jiní možná měli vzít příklad.
Zdroje: britannica.com, burohappold.com, fosterandpartners.com
