Tito lidé se již po dlouhé generace rodí se specifickou genetickou vadou, známou jako ektrodaktylie a jsou na to náležitě hrdí. Běhat moc nemohou, zato ve šplhu je jen tak nikdo nepřekoná. Dědičná anomálie postihuje přibližně každé čtvrté narozené dítě. Jedná se o rozštěp končetiny, při které chybí jeden nebo více prostředních prstů. Ruce tak připomínají krabí klepeta a chodidla pštrosí nohy. V případě lidí kmene Vadoma jsou postiženy jen nohy, kdy jim chybí tři prostřední prsty a zbylé dva vnější jsou vtočené dovnitř. Proto jsou často označováni za "pštrosí lid“.
Dvouprstý kmen
Vadomové žijí v odlehlých oblastech v povodí řeky Zambezi na severu Zimbabwe, v regionu Kanyemba. Sami se označují za potomky lidí, kteří se vynořili ze stromu baobabu. Žijí především v horských oblastech a jsou posledním zimbabwským kmenem, který ještě nepřešel na zemědělský způsob života. Živí se především lovem ptáků a další zvěře, rybolovem a sběrem plodů. Jejich populace v současné době čítá okolo 22 tisíc osob.
I přes snahy vlády Zimbabwe se příslušníci kmene Vadoma nechtějí integrovat do většinové populace, ještě donedávna dokonce odmítali nosit látkové oblečení a lpí na svých tradicích. Jedním z nich je i zákaz mimokmenových sňatků. Díky tomu je v populaci genetická mutace způsobující dvojprstost nadále udržována a rozšiřována do dalších generací, zároveň se ale nešíří mimo tuto komunitu.
Vzácná dědičná choroba
Ektrodaktylie patří mezi závažná, ale naštěstí vzácná genetická onemocnění. Postihuje asi jednoho z 90 tisíc lidí. Mezi nejznámější nositele této mutace patří například sovětský šachový mistr Michail Tal, korejská pianistka Lee Hee-ah, nebo britská tenistka Francesca Jones, která se letos probojovala do první stovky žebříčku WTA. Nepostihuje jen lidi, ale také zvířata. Tato jedinečná genetická mutace byla pozorována u žab, myší, mloků, krav, kuřat, králíků, kosmanů, koček, psů, a dokonce také u západoindických kapustňáků, kterým chyběla část ploutve.
Dnes lze postižené končetiny rekonstruovat a léčit za pomocí plastické chirurgie. Členové kmene Vadoma svou anomálii, ale nevnímají jako postižení. Naopak jsou přesvědčeni, že jedinci s pštrosí nohou dokáží mnohem lépe lézt na stromy, což se ve společenství, které se živí sběračstvím, náležitě cení. Klešťovité chodidlo při šplhu funguje jako svorka a dodává jeho majiteli lepší stabilitu.
Současné výzvy
V současnosti je čím dál větší část horských území, která kmen tradičně obývá, proměňováno na národní parky a safari. To, co je důležité pro zachování africké přírody, ale naráží na realitu běžného života lidí. Lov, tradiční způsob obživy Vadomů, je v těchto oblastech nyní považován za pytláctví, což vede k restrikcím a pronásledování ze strany strážců rezervací. Mnoho rodin tak bylo přinuceno odejít z hor do nížin, kde žijí v uzavřených komunitách stranících se místních obyvatel. Hrozí tak, že toto poslední společenství lovců-sběračů na území Zimbabwe pomalu zanikne.
Zdroje: talkafricana.com, sciencetimes.com, en.wikipedia.org
