Přijeli jsme do Chorvatska a zůstali jsme v šoku. Protože jsme Češi, navýšili nám ceny a dali ten nejhorší pokoj

Chtěli jsme si dopřát trochu pohodlí, žádné vaření a každodenní běhání do obchodu. Vybrali jsme ubytování, které na fotkách vypadalo jako z katalogu. Bílé fasády, azurová voda přímo pod balkonem a slib all inclusive. Rezervace proběhla hladce, dopředu jsme zaplatili zálohu a s dobrým pocitem vyrazili na cestu. Už samotná cesta byla jako vystřižená z letní pohlednice. Po překročení hranic nás uvítala modrá obloha bez jediného mráčku a všudypřítomná vůně borovic.

Po osmi hodinách za volantem jsme dorazili k hotelu a s úlevou zaparkovali. Recepce byla malá, ale útulná, za pultem se usmívala mladá recepční. Ten úsměv nám ale brzy zhořkl. Když jsme předkládali doklady, recepční se na chvíli zarazila a přelétla pohledem naši rezervaci. Vzápětí zmizela do kanceláře a vrátila se s majitelem hotelu, postarším mužem s výrazem, který jsme si neuměli vyložit.

Začali se k nám chovat nespravedlivě

Po několika minutách vysvětlování, během kterého střídali chorvatštinu a lámanou angličtinu, nám oznámili, že naše cena se oproti původní rezervaci navýšila. Důvod? Inflace, sezóna, vyšší náklady. Jenže při našem pozdějším rozhovoru s německými hosty jsme zjistili, že ti platí méně, a to dokonce i přesto, že rezervaci dělali později než my. Těžko si nevšimnout, že náhoda se týkala jen českých hostů.

Cenu jsme nakonec, po krátkém vyjednávání, neochotně doplatili. Nechtěli jsme si kazit dovolenou hned první den. Doufali jsme, že alespoň pokoj bude odpovídat tomu, co jsme viděli na webu. Jenže když nás recepční zavedla do našeho dočasného domova, přišlo druhé zklamání. Místo prostorného pokoje s balkonem a výhledem na moře jsme dostali malou místnost v přízemí, s oknem do dvora a zápachem vlhkosti.

Nábytek pamatoval lepší časy, klimatizace chrčela a lednice nefungovala. Koupelna byla tak stísněná, že člověk měl pocit, že se sprchuje v koštěti. Šli jsme se zeptat, jestli nedošlo k omylu. Recepční se omluvila, ale s pokrčením ramen dodala, že hotel je plně obsazený a jiný pokoj pro nás nemají. Nabídla kompenzaci, a to lahev místního vína, kterou jsme dostali ještě ten večer. Jenže pocit křivdy to nesmazalo.

Dívali se na nás skrz prsty a nemluvili s námi

Další dny se nesly ve znamení mísených pocitů. Moře bylo nádherné, voda čistá a teplá. Každý den jsme si našli čas na procházky po pobřeží a návštěvu malých kaváren, kde nás místní vítali s úsměvem a bez předsudků. Ale pokaždé, když jsme se vraceli do hotelu, připomněl nám náš pokoj, že tahle dovolená není taková, jakou jsme si vysnili.

Nejhorší bylo, když jsme se rozhodli udělat menší průzkum a zeptali se dalších hostů na jejich zkušenost. Ukázalo se, že nejsme jediní Češi, kteří pocítili speciální sazby. Jedna rodina z Plzně nám vyprávěla, že jim cenu zvedli o 15 % oproti rezervaci, a navíc je ubytovali ve vedlejší budově, i když měli zaplacený hlavní hotel. Němci, Rakušané či Slovinci podobné problémy neměli.

Nakonec jsme se rozhodli, že nebudeme trávit čas stížnostmi a hádkami. Využili jsme dovolenou naplno. Výlety lodí na okolní ostrovy, ochutnávky rybích specialit, večerní procházky po promenádě. Ale i tak zůstala pachuť. A taky lekce, kterou si odnášíme: vždycky si předem ověřit recenze z posledních měsíců a raději si zarezervovat apartmán u ověřených majitelů, než riskovat nepříjemné překvapení.