Češi mají svůj specifický smysl pro humor, určitý životní nadhled a spoustu dalších pozitivních vlastností. Zatímco někde je srdečnost jen jakýmsi naučeným společenským pravidlem, u nás je schovaná za zdmi určitého skepticismu a upřímnosti. Jakmile si ale někoho pustíme k tělu, vzniká z toho opravdu silné pouto.
Americký optimismus, nebo jižanský temperament?
Když člověk zavítá do Spojených států, okamžitě ho zaplaví vlna nadšení. Máte najednou pocit, že všechno je skvělé a všem se daří. Úsměv je nedílnou součástí všech rutinních činností a otázka, jak se vám daří, se používá stejně často jako pozdrav. Pro mnohé turisty to může být velmi zajímavé a příjemné, ale dlouhodobý život v komunitě může působit někdy až vyčerpávajícím dojmem. Mnoho mezilidských vztahů je tak krátkodobých a bez jakékoliv hloubky, na kterou jsme zvyklí ve střední Evropě.
Na opačném pólu stojí jižanské státy, jako je Itálie nebo Řecko. Pokud o to máte zájem, vtáhnou vás do děje, berou jako součást rodiny a dokáží projevovat emoce, které by v Česku stačily na celou vesnici. Na druhou stranu je to prostředí místy chaotické, musíte počítat s určitou nedochvilností i jistou povrchností v dodržování některých pravidel. Opět platí, že je to skvělé místo na dovolenou, ale na dlouhodobý život to není pro každého.
Česká mentalita je specifická, ale nám vlastní
Česká mentalita je ve srovnání s ostatními unikátní a je charakteristická počáteční rezervovaností. Cizích lidí se obvykle neptáme, jak se mají, neusmíváme se z povinnosti a držíme si určitý odstup. Svou štědrost si mnohdy šetříme pro lidi, které známe dobře a na mnoha menších městech či vesnicích máme blízké sousedské vztahy.
Právě tato upřímnost je něčím, co i cizinci při delším pobytu v Česku oceňují. Když někomu nabídneme pomoc, není to zdvořilá fráze, ale zcela vážně míněná nabídka. Naše srdečnost se sice neprojevuje na první pohled (narozdíl třeba od té italské), ale zato je stabilní a spolehlivá.
Cestování pomůže si uvědomit, co máme doma
Cestování po světě nám dává jednu důležitou perspektivu – ideální místo k životu totiž není o nejzářivějším úsměvu, ale o pocitu, že někam patříte. A přestože si dokážeme najít spoustu důvodů ke stížnostem, Česko nabízí kombinaci, která je v globálním měřítku vzácná. Jsme bezpečný stát, máme fungující zázemí a lidi, o které se můžete opřít.
A když dojde řeč na život v Česku, samozřejmě existují místa, kde se žije lépe než jinde. Dlouhodobým šampionem v tzv. Indexu kvality života jsou středočeské Říčany, kde je skvělá dostupnost lékařů, škol i sportovního vyžití, čistý vzduch a dostatek příležitostí ke sportu. Lidé se tu velmi dobře znají, mnohdy mezi sebou mají pevné vazby a jsou jasným důkazem toho, že nejlepší místo na život nemusí být nutně tam, kde svítí slunce 300 dní v roce, ale tam, kde společnost funguje, jak má.
Pokud by se vám však Říčany coby místo k životu příliš nezamlouvaly, kvalita života je skvělá i v mnoha dalších městech. Dobře si například vede Praha, Hustopeče u Brna nebo třeba Slavkov u Brna. Možností máte zkrátka a dobře spoustu, protože o skvělá místa v Česku není nouze.
Použité zdroje: Obec v datech, iDnes
