Z analýz lavinových nehod i výpovědí lidí, kteří se ze zasypání dostali živí, vyplývají tři zásadní chyby, které lidé, kteří se setkali s lavinou udělali. Každá z nich výrazně snižuje šanci na přežití.
Chyba číslo jedna: Křik o pomoc
První reakce většiny lidí v ohrožení je volat o pomoc. Je to naprosto přirozené, ale v případě laviny je to ale jedna z nejnebezpečnějších věcí, které můžete udělat.
Jakmile vás zapadá sníh, začíná boj s kyslíkem. Kolem sebe má člověk minimum prostoru a přítomný vzduch se rychle vydýchá. Každé zbytečné nadechnutí situaci zhoršuje. Křik spotřebovává obrovské množství kyslíku a zároveň v takové situace není vůbec efektivní. Zvuk se pod sněhem šíří zkresleně, je utlumený. Ihned po příchodu laviny je navíc minimální pravděpodobnost, že u oběti bude někdo natolik blízko, aby ji slyšel.
Mnoho obětí lavin umírá právě na udušení, nikoliv v důsledku zranění. Tělo se po krátké době snaží přejít do úsporného režimu, kdy zpomalí dech a tep. Jestliže se pokusíte křičet, tento přirozený mechanismus narušíte.
Chyba číslo dvě: Panika a boj s lavinou v nesprávný moment
V momentě, kdy se spustí lavina, má člověk velmi omezenou možnost situaci ovlivnit. Lidé se však i přes to snaží lavině postavit, zbrzdit ji a podobně. To je druhá zásadní chyba.
Sníh v lavině není jako lehký prašan. Vysoká rychlost způsobí to, že se masa chová spíše jako beton. Nekontrolované pohyby mohou způsobit vážná zranění, nárazy do stromů a skal v vyčerpání uvězněného ještě před tím, než se lavina zastaví.
Pokud jste strženi lavinou, je důležité snažit se udržet co nejblíže povrchu a chránit hlavu a dýchací cesty. Jakmile se pohyb zastaví, pokuste se si rukama vytvořit prostor u obličeje a zvednout jednu z končetin nahoru. Usnadní to lokalizaci při hledání.
Chyba číslo tři: Podcenění následků a spoléhání na štěstí
Třetí chyba nastává již před spuštěním sněhové laviny. Jde o podceňování možných následků a falešný pocit kontroly. To patří mezi hlavní příčiny tragických nehod.
Mnoho lavin, které skončily smrtí, nebyly extrémně velké. Šlo o náročnost terénu - ta udělala rozdíl. Strmý svah, skalní práh, žlab nebo útes pod vámi promění i malou lavinu na smrtící past.
Dalším problémem je důvěra ve známý terén. Jestliže jste sjeli jeden ze svahů desetkrát, automaticky se vám jeví jako bezpečný. Tady ale pozor! Podmínky se rychle mění - vítr, čerstvý sníh i teplotní výkyv mohou i ten nejstabilnější svah proměnit v nebezpečné místo.
Podcenění nejistoty jde často ruku v ruce s tlakem skupiny, emocemi a přístupem ve stylu „už to nějak dopadne“. Statistiky přitom dlouhodobě ukazují, že mnoho smrtelných nehod se odehrává při středním lavinovém nebezpečí.
Pokud se chystáte do horských oblastí, a nejste profesionálové, zařiďte si horského průvodce. Poradí vám, kterým místům se vyhnout obloukem a kde by mohlo hrozit nebezpečí. A pokud by se náhodou stalo, že se ocitnete na místě, kde se strhne lavina, nyní máte základní rady k tomu, abyste udělali maximum pro přežití.
Neztrácejte respekt k horám. Správná příprava, výbava a především schopnost v kritické chvíli jednat proti prvotnímu nutkání rozhodne o vašem přežití - nikoliv síla nebo odvaha.
Zdroje: Nationalgeographic.com, idnes.cz
