Všichni víme, že máme jen dvě šance naučit se, jak o svůj chrup správně pečovat. První mléčný chrup nám vydrží jen pár let. Jasně, mohli jsme si na něm leccos natrénovat, ale chápeme to jako děti?
Vždyť ani mnoho dospělých neumí správně pečovat o své zuby. Problémy tak přichází už po třicítce (někdy i dřív), přitom by nám tyhle zuby měly vydržet do konce života. Někteří o svůj chrup přijdou při úraze. Ale další šanci od přírody už většina lidí prostě nedostane.
Ano, naučili jsme se zuby funkčně nahradit, ale není to ono. Prostě nahradit naše zuby něčím „mrtvým“ ani logicky nemůže být stejné. Není tak divu, že vědci již roky hledají způsob, aby nám zuby déle vydržely nebo ještě lépe znovu narostly.
A právě nyní stojíme na prahu možné revoluce v tomto oboru. Jeden ambiciózní japonský projekt totiž slibuje, že ukončí současnou éru bezzubosti. Proč teď? Vědci přišli na to, že schopnost, aby nám narostly nové zuby máme všichni. Jen ji naše tělo v dětství poslalo spát.
Jak chce Kjóto spustit revoluci?
Tento velmi ambiciózní projekt představila společnost Toregem Biopharma. Že jste tohle jméno už někde slyšeli? Je to možné, protože světová média je zmínila již v roce 2024, kdy měl být lék poprvé podán lidem. No a předpověď? V roce 2030 by se tak třetí zuby mohly stát úplně běžnou věcí.
To zní skvěle, no ne? Ale co to vlastně znamená? Měli bychom začít tím, že si uvědomíme, proč nám vlastně zuby nedorůstají, i když je to v přírodě u některých druhů možné. Třeba takový žralok nebo aligátor dokáže své zuby vyměnit v průběhu života i více než desetkrát. No, a tenhle gen máme podle všeho v naší DNA také. Jen ho matka příroda „uspala“.
Jak přelstít přírodu?
Pokud to hodně zjednodušíme, tak naše ústa jsou vlastně jako pole. Už jsou na něm zasazená semínka, respektive zubní zárodky. Jenže u většiny lidí se proces růstu zastaví kvůli bílkovině zvané USAG-1. Principálně je to stejné jako když si příroda prostě řekne, že nezaprší a semínka nezalije. Jasně, v praxi můžete to pole zalít vy a je vyřešeno. No, a přesně tuhle možnost teď chtějí vyvinout Japonci.
Výše zmíněný japonský lék (s laboratorním označením TG-035) je vlastně taková zálivka, která obejde přírodu (tady zmíněné bílkoviny). Stejně jako rostlina i nám budou moci narůst další plnohodnotné zuby jen díky zásahu člověka.
Nebylo by to skvělé? Konečně bychom neměli v puse jen něco plastového a mrtvého! Prostě by nám vyrostl zub, jako tomu bylo po ztrátě mléčného chrupu. Je skvělé, že už víme, že naše tělo to umí, jen mu v tom naše „brzda“ dosud bránila.
Jak probíhají testy?
Jen najít ten gen bylo dost náročné. A cesta k tomuto léku? Rozhodně nebyla krátká, a to ta cesta nekončí. Po letech testování na myších a fretkách víme, že funguje! Testovaným zvířatům narostly nové zuby! Ty byly naprosto funkční a bez deformací. To je skvělá zpráva!
Už v roce 2024 se lék začal testovat na lidech. Testovací skupinu tvoří 30 zdravých mužů, kterým chybí aspoň jedna stolička. Klinické testy mají pozorovat případné vedlejší účinky, ale především to, aby lék nestimuloval růst kostí tam, kde nemá.
Pokud tyto testy dopadnou dobře (a zatím vše nasvědčuje tomu, že ano), měl by se lék začít podávat dětem s vrozenou vadou zvanou anodoncie. Jsou to děti, kterým zuby nikdy nenarostly a pro ně by to byla skutečná záchrana.
Kdy by se mohl lék dostat k široké veřejnosti?
Pokud jste o některý z vlastních zubů přišli, asi se ptáte: „Kdy si tedy budu moci svoje zuby nechat dorůst i já?“. Společnost Toregem Biopharma by ráda tento lék uvedla na trh okolo roku 2030. Jasně, není to úplně za rohem, ale v medicíně je to jako okamžik.
Než se však začneme radovat, měla by nás zajímat i cena. Máme první odhady, které začínají těsně pod čtvrt milionem korun. No, není to málo, ale…
Kolik nás stojí implantát s korunkou a k tomu případné doplňování kosti? Navíc, i ty nejvyspělejší implantáty jsou jen titanové šrouby osazené korunkou. S vlastními zuby je to přece jiné. Opravdu velký vliv pak mohou mít i zdravotní pojišťovny.
Jedno je jasné. Když by to vyšlo. Změní se v příštích letech nejen zubařina. A dnešní děti už třeba nebudou vědět, jak vypadaly klasické zubní náhrady, které dnes odkládáme do skleničky.
Zdroje: jstories.com, popularmechanics.com, nationallibraryofmedicines.com,
