Se Středozemním mořem se nám pojí hlavně slunečná dovolená, ale zapomínáme tak na to, že právě po něm se plavila řada národů a je tak němým svědkem historie. Tyto vzpomínky jsou často ukryté v temnotách – hluboko pod hladinou. Právě díky té hloubce byla dlouhá léta v bezpečí. Jedno takové tajemství před necelým rokem objevilo francouzské námořnictvo. Co našli?
I když právě Středozemní moře považujeme za to nejvíce probádané, byl zde nalezen pět set let ukrytý poklad. A v tomto případě nejde jen o bohatství, ale především o to, že by zde prostě být neměl, protože na tuto ztracenou loď historie nějak zapomněla.
Když armáda najde poklad místo min
Někteří hledají poklady celý život a na žádný nenarazí. No, a pak se stane tohle. Francouzské námořnictvo nevyrazilo na žádnou výpravu za pokladem, jako Nathan Drake. Měli jen provést obyčejné cvičení.
Toho dne měli testovat nové drony. Ty by se měly používat k mapování mořského dna, a především pak pro hledání min. Ale pak to přišlo. V hloubce 2 567 metrů zachytily sonary podivnou anomálii.
Jasně, na první pohled to vypadalo jako skála, ale kamery ukázaly něco jiného. Tou anomálií byl zachovalý trup lodi. Tenhle vrak, který leží nedaleko Saint-Tropez, dostal pracovní název Camarat 4 (podle nejbližšího mysu).
Jak to, že tato loď ještě drží pohromadě?
V hloubce, kde loď leží, je absolutní tma, ale hlavně drtivý tlak. Pro lepší představu můžeme říct, že vrak se nachází pod osmi Eiffelovými věžemi. S tím mají problém i moderní ponorky. A právě tahle hloubka pomohla překvapivě tento vrak zachovat.
Podmínkám, které zde panují, říkají vědci abysální chladnička. Právě proto, že je tam tma, stabilní teplota kolem 13 °C, ale hlavně klid, zůstala loď tak nějak zakonzervována. Tohle tiché svědectví pro nás uschovala fyzika.
Nejsou tu žádné vlny, které by vrak rozbíjely, jako se to stává v mělčinách, neohrožují jej žádné bouře ani rybáři. Navíc je loď částečně zapadlá do bahna a písku. Díky tomu všemu zůstala zakonzervována.
Nebyli bychom lidé, kdybychom nebyli zvědaví, co tahle loď ukrývá. Tak se ji vědci rozhodli zkoumat. Tedy alespoň z bezpečné vzdálenosti. Pomohli jim s tím roboti ovládaní na dálku. No, a jejich světlomety odhalily cenný náklad.
Skutečný poklad, který byste nečekali
Jestli doufáte v bájný pirátský poklad s truhlami plných zlaťáků, budete zklamaní. Camarat 4 nabízí něco jiného. Je totiž ukázkou renesančního obchodu. Loď je totiž naložena ligurskou keramikou. Jejím pokladem jsou tak stovky džbánů, talířů a misek.
Podle všeho se tato loď vydala na moře během tzv. „století Janovanů“. Je to doba, kdy Španělé dobývali Nový svět. Keramika na palubě měla pravděpodobně namířeno do Španělska a odtud možná až do kolonií v Americe. V čem je tedy tento nález unikátní? No, je to důkaz, že ke globálnímu obchodu docházelo i v dobách, kdy jsme si mysleli, že svět ještě nebyl tak propojený.
Co znamená symbol IHS?
Při prohlídce fotografií si archeologové všimli zvláštního detailu. Na mnoha džbánech byl monogram IHS. Jde o zkratku jména Ježíš, kterou v 16. století přijali za svou Jezuité. To však vyvolává řadu otázek, protože co dělaly stovky takových džbánů na obchodní lodi? Kam zásilka směřovala? Měla zásilka šířit víru nebo šlo jen o pověrčivost? To se asi nedozvíme.
Ale vraťme se k lodi, protože ta je trochu hybridem. Nejedná se totiž o mohutnou středověkou loď, ale štíhlou galeonu. Ta měla šest děl, která jsou připomínkou, že moře bylo tehdy nebezpečné. Pokud jste na moři chtěli obchodovat, museli jste umět bojovat.
Ne všechno je z minulosti
Při prohlížení úchvatných záběrů z hlubin však narazili vědci na něco, co do renesance rozhodně nepatří. Mezi 500 let starými amforami se válely plastové lahve, plechovky od nápojů a kusy rybářských vlasců.
Ano, i v místě, kam lidská noha nikdy nevkročila, je naše stopa. Plasty v hlubině nedegradují. Zůstanou tam ležet vedle renesanční keramiky další tisíce let. Pro archeology budoucnosti to bude zmatená skládanka: „Zde leží loď z roku 1550 a vedle ní kelímek od jogurtu z roku 2020.“
Co bude s lodí dál?
Vrak Camarat 4 zůstane tam, kde je. Vyzvednout jej z této hloubky je prakticky nemožné a extrémně drahé. Navíc, na vzduchu by se dřevo mohlo rozpadnout. Vědci tak vsadili na vytvoření „digitálního dvojčete“. Roboti nafotili tisíce snímků, ze kterých vznikne dokonalý 3D model.
Díky tomu se budeme moci po palubě této „lodi duchů“ projít alespoň ve virtuální realitě. Camarat 4 nám připomíná, že i v době satelitů a Google Maps má naše planeta stále svá tajemství. A některá z nich čekají v temnotě, tichu a chladu, až na ně náhodou posvítíme baterkou.
Zdroje: ecocitias.com, xray-mag.com, archeologymag.com, YouTube
