Houbaření se bezpochyby řadí mezi ty největší koníčky Čechů. Tento národní sport se ale nemusí vždy vyplatit, zvlášť pokud do lesa na houby vyrazí někdo nezkušený. Ovšem i vysloužilý houbař se někdy může splést, a často se to stane při rozlišování hřibu koloděje a kováře. Poznáte je vy?
Pojďte si to vyzkoušet!
Jestli jste si jistí svými schopnostmi, můžete je rovnou ověřit. Poznáte, který z těchto dvou hřibů je který?
a)
b)
Správné odpovědi jsou následující:
a) hřib koloděj
b) hřib kovář
Neuhádli jste? Nemusíte hned klesat na mysli. Na konci našeho článku tyto dva krasavce určitě poznáte na první dobrou.
Jak je jednoduše odlišit?
Koloděj i kovář mají mnohé společné, samozřejmě převážně svým vzhledem – proto je tak častá jejich záměna. Zajímavé je, že oba se rovněž řadí mezi tzv. barevné a modrající hřiby. Skupina modrajících hřibů se vyznačuje modráním dužiny na poraněných místech. Odlišit je pomocí rozříznutí tedy není možné, ale následující vás už nezklame.
Rozpoznat tyto dvě houbičky může být velký oříšek, proto je třeba se dívat i na ty nejmenší detaily. Jednoho z nich si můžete všimnout na noze houby. Oba dva hřiby ji mají žlutou, ale koloděj ji má pokrytou červenou síťkou, zatímco kovářova je odspodu červeně tečkovaná. Dalším vodítkem bývá klobouk těchto dvou hub. Hřib kovář má tmavší, často tmavohnědý klobouk, ačkoli někdy může být zbarven třeba do červena nebo mít oranžový nádech. Klobouk koloděje pak bývá světlejší – mívá žlutoolivovou nebo hnědoolivovou barvu, s nádechem oranžové, případně růžové. Tyto barevné odstíny ostatně můžete dobře vidět na fotografiích výše.
Jako malá nápověda může sloužit i místo, kam se vydáte houby sbírat. Oba dva druhy se vyskytují i v nížinách, ovšem hřib kovář preferuje spíše podhorské až horské oblasti. Je tedy pravděpodobnější, že na něj narazíte tam. Naopak koloděj má velice rád nížiny s listnatými a smíšenými lesy a najít ho můžete třeba také v parcích či zahradách.
Skryté nebezpečí
Při sbírání a konzumaci těchto hřibů je třeba mít na paměti, že syrové mohou být nebezpečné.
Bez dostatečné tepelné úpravy mohou být obě houby mírně jedovaté a způsobit zažívací potíže. Ke konzumaci jsou vhodné až po dvaceti minutách vaření – čím déle je budete připravovat, tím lépe.
Riziko po konzumaci hřibu koloděje představuje také alkohol. Kombinace toho s případně ještě nedokonale tepelně upravenou houbou způsobí prudkou nevolnost. A ta za to pivo rozhodně nestojí.
Co dobrého si z nich připravit?
Doufáme, že jsme vás tímto článkem od sbírání těchto lesních plodů neodradili. Pravdou totiž je, že pokud si budete dávat pozor na tepelnou úpravu a odpustíte si na den alkohol, nic by se vám nemělo stát. Na závěr jsme pro vás proto vybrali jeden z několika receptů, ke kterému jsou jak hřib kovář, tak koloděj, naprosto ideální.
Houbové karbanátky
- Jako první je třeba si očistit a nakrájet připravené hřiby a nezapomenout si také
přichystat slaninu s cibulkou. - Vytáhněte pánvičku, kam kápněte olej a následně na ní zpěňte cibulku se slaninou. Po chvilce k nim na pánvičku přidejte houby a dle chuti ochuťte, například solí, pepřem, nebo kmínem. Směs duste asi patnáct minut, dokud se nevypaří voda.
- K této směsi následně přidejte uvařené brambory (nahrubo nastrouhané), utřený česnek, vejce, strouhanku a další koření dle vaší chuti. Někdo například rád přidává tymián. Tuto směs pořádně promíchejte, ať se krásně spojí.
- Nyní už zbývá pouze vytvarovat placičky a osmažit je na oleji. Podávat je můžete samotné, nebo s přílohou podle vašich preferencí.
- Nyní už nezbývá nic jiného, než si tuto lahůdku vychutnat. Dobrou chuť!
Zdroje: wikipedia.org, living.iprima.cz, krkonossky.denik.cz
