Incident zachycený na videích, které brzy zaplnily internet a získaly miliony shlédnutí, okamžitě otevřel otázky ohledně rizik takovýchto projektů stavěných ve vysokých nadmořských výškách na nestabilním a seizmicky aktivním podloží. Ze záběrů je totiž jasné, že za zřícení mostu může s největší pravděpodobností sesuv půdy.
Pád po sedmi měsících provozu
První náznaky se objevily den před samotným zřícením, kdy se na svazích a cestách na pravé straně mostu objevily praskliny. Místní policie proto most preventivně po celé délce uzavřela a do 24 hodin zabezpečila i blízké okolí. Jen díky tomuto včasnému zásahu se nakonec celé neštěstí obešlo bez zranění a ztrát na životech. Podle prvních odhadů se po sesuvu asi 3 milionů metrů krychlových zeminy zřítil přibližně 130metrový úsek mostu a bylo poškozeno dalších 260 metrů silnice.
Most Hongqi byl postaven v jedné ze seizmicky nejaktivnějších oblastí regionu. Přímo v místě, kde se Tibetská plošina setkává se S'-čchuanskou pánví, a byl proto navržen tak, aby dokázal odolat zemětřesení o síle až 8,0 stupňů Richterovy stupnice. K překonání 232metrového srázu do údolí řeky byly použity ty nejmodernější závěsné konstrukce a vysoce pevné materiály. Přesto nyní jeho část leží v troskách.
Proč most spadl
Zdejší krajina je nechvalně známá nejen častými otřesy, ale právě také sesuvy půdy. Ty ještě zhoršují čím dál intenzivnější monzuny zapříčiněné změnou klimatu a intenzivní lidská činnost. I proto se spekuluje, že jedním z viníků může být nedaleká přehrada Shuangjiangkou, která je se svými 312 metry nejvyšší vodní elektrárnou na světě. Napouštět se začala 1. května letošního roku a shodou okolností se problémy na svazích u mostu objevily jen dva dny po jejím slavnostním otevření.
Předběžné vyšetřování zatím ukazuje na geologickou nestabilitu jako příčinu neštěstí. Lidské zavinění stále ale nelze vyloučit, obzvláště v případě, kdy sama stavební společnost Sichuan Road & Bridge Group má máslo na hlavě. Ačkoliv se jedná o renomovanou firmu, v současnosti je vyšetřována za incident ze srpna 2023, kdy během povodní včas neevakuovala své zaměstnance pracující v říčním korytě, a navíc posléze falšovala počty pohřešovaných osob.
Příroda nebo šlendrián?
Díky pošramocené pověsti stavební společnosti a tomu, že se záběry padajícího mostu staly virálními, sociální sítě okamžitě zaplnily spekulace, že se jednalo o další z tzv. tofu-dreg projektů. V Číně se tímto termínem označují nekvalitně postavené stavby, u kterých se šetřilo materiálem, byly použity špatné technologické postupy nebo byla práce prostě odbyta. Na vině bývá často úzké propojení firem s oblastními komunistickými kádry.
Navíc letos v srpnu se ve stejné provincii S'-čchuan již jeden most zřítil, tentokráte ale s tragickými následky. Tehdy praskly ocelové kabely rozestavěného železničního mostu Ťien-ča, který je nejdelším dvouproudovým obloukovým mostem s příhradovou konstrukcí na světě. V tu chvíli se na mostě nacházelo 15 dělníků a jeden stavbyvedoucí. 12 z nich zahynulo.
Geologie neuznává zkratky
Most Hongqi byl 172 metrů vysoký, 758 metrů dlouhý a až 220 metrů široký vyvýšený most klenoucí se nad řekou Zumuzu. Byl součástí čínské národní dálnice 317 a důležitou spojnicí pro upevnění moci centrální Číny nad tibetskou autonomní oblastí. Zprovozněn byl teprve před pár měsíci v dubnu letošního roku. Zřícení mostu tak opět zkomplikuje a o několik hodin prodlouží cestu obyvatelstvu, obchodníkům i represivním orgánům. Jeho obnova tak bude pro místní orgány prioritou.
Škody se šplhají do stovek milionů juanů. Příroda tak znovu všem připomněla, že "geologie neuznává zkratky,“ jak trefně uvedl server HighestBridges, který ale ještě jen pár měsíců předtím stavbu opěvoval jako "triumf ve vysoké nadmořské výšce.“
Zdroje: baustela.hr, tibetanreview.net, cnn.iprima.cz, en.wikipedia.org
