Češi rozhodli, která aerolinka je ta nejlepší. S těmi ostatními už nikdo létat nechce

V online diskusním vlákně se nedávno rozpoutala bouřlivá výměna názorů ohledně kvality služeb u dvou oblíbených nebo nenáviděných aerolinek – českých Smartwings a irského giganta Ryanair. Původní příspěvek vyzdvihoval pohodlí Smartwings, zejména rozložení sedaček a možnost sedět automaticky vedle svého spolucestujícího, zatímco u Ryanairu je za to třeba připlatit.

Na druhou stranu autor kritizoval přístup personálu, který podle něj před odletem vyhlížel, komu udělí poplatek za nadváhu zavazadel. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Mnozí diskutující připomněli, že Ryanair často nabízí letenky doslova za pár stovek korun, a není tedy fér očekávat stejnou úroveň služeb jako u dražších aerolinek. Padlo přirovnání, že je to jako stěžovat si, že v bufetu nedostanu jídlo jako v pětihvězdičkové restauraci. Jinými slovy: pokud chce člověk kvalitu, měl by si ji také zaplatit.

Kdo chce kvalitní služby, musí více zaplatit

Jiní ale argumentovali opačně, a to tak, že i přesto, že je Ryanair levný, nabízí ve výsledku srovnatelný nebo i lepší zážitek. Třeba co se týče prostoru na nohy. Někteří cestující popsali čtyřapůlhodinové lety se Smartwings jako doslova utrpení, při kterém nemohli pohnout nohama. Za Ryanair se tedy postavili s tím, že tam mají mnohem více místa a cítí se méně namačkaní.

Zajímavým bodem debaty bylo upozornění na fakt, že aerolinky využívají různé typy letadel, a tedy i různá uspořádání sedadel. Neplatí tedy automaticky, že každé letadlo Smartwings má dvě sedačky vedle sebe, stejně jako neplatí, že každé letadlo Ryanairu je sardinkárna.

Jeden z komentujících navíc připomněl, že ne vždy máme při výběru aerolinky na výběr – ať už kvůli času odletu, trase nebo aktuální dostupnosti. A to může velmi ovlivnit celkový dojem z cesty.

Mít na palubě batoh je boj u každé aerolinky

Jedním z nejdiskutovanějších témat bývá tradičně zavazadlová politika. I v tomto vlákně padly rozdílné zkušenosti. Zatímco někteří označili Ryanair za přísnějšího a tvrdšího co do množství a váhy zavazadel, jiní tvrdili pravý opak. U Smartwings prý běžně létají s batohem i příruční taškou bez problémů, zatímco u Ryanairu by si to nedovolili. Objevila se i poznámka, že vadí spíš to, jak aerolinky zatěžují své piloty, než to, jestli má cestující dost místa na nohy – což je připomínka, která posouvá diskuzi do mnohem vážnější roviny a poukazuje na bezpečnostní a pracovní podmínky, které běžný cestující často vůbec nevnímá.

Celá debata ukazuje, že srovnání nízkonákladových aerolinek není tak jednoduché. Každý máme jiné priority – někdo chce co nejnižší cenu, jiný pohodlí, další zas jistotu ohledně zavazadel. A pravdu mají nakonec všichni. Jednou může být Ryanair příjemným překvapením, jindy hororem. Totéž platí pro Smartwings. Z toho plyne jediné – než začneme soudit aerolinku podle jediné zkušenosti, je dobré mít na paměti, že realita se může lišit let od letu. A že i u levných aerolinek může být nakonec nejcennější to, že nás bezpečně dovezou tam, kam potřebujeme.