Vědci pro tyto obrovské struktury nenašli lepší název než "zvláštní rádiové kruhy" (anglicky Odd Radio Circles, zkráceně ORC). Ve vesmíru podobné jevy spatřili už dříve, ale zatím o nich vědí jen to, že je tvoří magnetizované plazma – tedy nabitý plyn, který reaguje na silná magnetická pole. Každý takový kruh je tak gigantický, že by se do něj vešlo deset až dvacet galaxií velikosti té naší. Od Země jsou nicméně příliš vzdálené, a tak je dokážeme zachytit jen pomocí citlivých rádiových teleskopů.
Objev nadšených amatérů
Nový objev s označením RAD J131346.9+500320 pochází z dat nejcitlivějšího nízkofrekvenčního teleskopu světa – LOFARu, jehož antény jsou rozeseté po celé Evropě. Právě v jeho snímcích si skupina dobrovolníků všimla neobvyklého tvaru: dvou ohnivých prstenců, které se z našeho pohledu prolínají.
"Je to jeden z nejvzácnějších a nejkrásnějších útvarů, jaké jsme kdy ve vesmíru viděli," říká profesor Ananda Hota z Univerzity v Bombaji, který objevené prstence zkoumal. Objekt se podle něj nachází 7,5 miliardy světelných let od Země – tedy tak daleko, že se skrze něj díváme hluboko do minulosti vesmíru.
Pozoruhodné je, že tento ORC má dva prstence – jde teprve o druhý takový případ, který kdy byl zachycen. A vůbec první, který objevili amatérští vědci.
Astronomové z obýváku
Na rozdíl od klasických objevů, které vznikají v laboratořích a observatořích, se tento zrodil v projektu RAD@home Astronomy Collaboratory. Jde o komunitu lidí, kteří se ve volném čase učí rozpoznávat neobvyklé útvary ve vesmírných datech a sdružují se přes internet. Astronomové jim ukazují, jak číst záznamy z teleskopů – a někdy z toho vzejde objev, který posune vědu o kousek dál.
V případě dvojitého zářícího kruhu šlo o doslova kosmický jackpot. Když ho odborníci prozkoumali detailněji, zjistili, že zabírá plochu téměř milion světelných let – to je rozměr, který si lidská mysl těžko umí představit.
Exploze nebo srážka černých děr
Otázka je, co tak obří kruhy ve vzdáleném vesmíru vytvořilo. Podle jedné z teorií mohlo dojít v některé z galaxií k obrovské explozi – třeba když supermasivní černá díra vyvrhla do okolí výtrysky horké plazmy. Tyto proudy by pak rozvířily stará oblaka nabitého plynu a zformovaly je do tvaru prstenců okolo galaxie.
Jiní vědci spekulují, že šlo o kolizi dvou galaxií nebo srážku černých děr, která vyslala vesmírem rázovou vlnu. Ta by mohla vytvořit právě tyto jemné, ale obrovské rádiové struktury.
Tajemné stopy po dávném dramatu
Každý z těchto prstenců je vlastně stopou po dávné dramatické události, která se odehrála před 7,5 miliardy let. Tehdy byl vesmír zhruba v polovině svého dnešního stáří. "Může jít o způsob, jakým příroda zapisuje svou vlastní historii," říká profesor Hota. "Každý ORC je záznamem o tom, jak galaxie a černé díry rostly, zanikaly a znovu se rodily."
Zvláštní rádiové kruhy byly poprvé zaznamenány teprve před několika lety. Od té doby se jich podařilo najít jen několik. Právě kvůli nedostatku vzorků vědci zatím nemohou k jejich rozpoznávání využít umělou inteligenci, a tak se obracejí na veřejnost. "Dobrovolníci dělají úžasnou práci," chválí nadšence Ray Norris, australský astrofyzik, který byl u prvního objevu ORC. "Podobných prstenců jsme zatím našli málo, ale v datech jich musejí být stovky. Jen je musíme umět najít."
Nová éra objevů přichází
Na vysvětlení původu ohnivých kruhů si zřejmě ještě pár let počkáme. Odpovědi by mohl přinést nově budovaný gigant Square Kilometre Array (SKA), obrovská síť antén v Jižní Africe a Austrálii, která by měla být hotová kolem roku 2028. Půjde o největší radioteleskop na světě, schopný zachytit i ty nejjemnější detaily vzdálených galaxií.
Díky němu by mohli astronomové konečně pochopit, jak tyto záhadné prstence vznikají a zda jsou klíčem k pochopení vývoje samotného vesmíru. Do té doby však podobné útvary zůstanou jednou z největších záhad naší oblohy. Krásné, vzdálené a trochu děsivé připomenutí, že vesmír stále skrývá mnoho tajemství.
Zdroje: edition.cnn.com, livescience.com, space.com
