V roce 1959 jel mladý Jim Bishop na kole s kamarády po horské silnici v oblasti San Isabel National Forest, když zahlédl pozemek na prodej. Kousek ráje obklopený národním parkem stál pouhých 450 dolarů – přesně tolik, kolik měl Jim našetřeno z roznášky novin, sečení trávníků a práce v rodinné železářské dílně. Protože mu bylo teprve patnáct a nemohl kupní smlouvu podepsat osobně, poprosil rodiče, aby mu pozemek z jeho úspor koupili.
Dalších deset let tam s otcem Willardem jezdili stavět chatu. Pro mladého chlapce to byla škola života – učil se pracovat s nářadím, s kamenem i ohněm. Nikdo tehdy netušil, že se právě rodí projekt, který ho zabaví na příštích padesát let.
Lidé chtějí hrad, tak jim ho postavím
Stavba, která Jimovi a jeho otci rostla pod rukama, se v ničem nepodobala dřevěným chatkám, jaké znáte ze Sázavy. Byla z kamene a tak trochu připomínala základy hradu. Neobvyklého víkendového domku si brzy všimli kolemjdoucí turisté a chodili se na něj dívat jako na kulturní atrakci. "Prý tu stojí nějaký hrad," řekla Jimovi jedna návštěvnice. Vůbec ji nenapadlo, že mu touto větou změní život.
Bylo jaro roku 1973, kdy Jim začal na pozemku kopat neobyčejně hlubokou jámu. Na otcovu otázku, co to zase dělá, odpověděl prostě: "Lidé chtějí hrad. Tak jim ho postavím." Otec měl proti jeho nápadu spoustu námitek. Postavit hrad přeci není jen tak. Technicky je to v podstatě nemožné, pokud jste na to sami. A nakonec, pozemek uprostřed přírody jim měl poskytnout útočiště před civilizací, a ne přitahovat davy turistů.
Kámen po kameni
Je zřejmé, že kdybyste něco takového chtěli postavit v Česku, brzy byste narazili na bariéru úřadů, stavebních povolení, předpisů o bezpečnosti i směrnic Evropské unie o energetické náročnosti stavby. Colorado v 70. letech minulého století bylo v tomto ohledu mnohem benevolentnější. Jim Bishop si na svém pozemku mohl doslova dělat, co ho napadlo. A když ho napadl hrad, tak prostě postavil hrad.
Byl na to ale sám, takže to nešlo rychle. Každý den přidal kousek, i když to byl třeba jen jeden kámen. Postupně tu vyrostla věž, potom kaple. Pokud jste někdy stavěli dům, možná sami víte, že místo plánovaných dvou let to zabere klidně čtyři roky, než se člověk dočká vysněného finiše. Jim Bishop byl extrémním případem – svůj sen stavěl celý život.
Ideály nad všechny peníze
Naskýtá se otázka, proč to vlastně dělal. Možná za to mohla jeho podivínská povaha, možná ho nastartovala hádka s učitelem na střední škole, ze které byl vyloučen. "V životě nikdy nic nedokážeš, Jime Bishope!" rozkřikl se na něj kantor. Jim ho svou celoživotní tvrdou prací vyvedl z omylu. Na jeho hrad se dnes sjíždějí turisté z celého světa. A každý z nich žasne při pohledu na dílo vytvořené jediným párem rukou.
Jisté je jediné: pro peníze Jim hrad nestavěl. Kdyby ho chtěl prodat, mohl by za něj podle odhadů utržit v přepočtu až 235 milionů korun! Tato částka by mu bohatě stačila pro pohodlný důchod někde na Havaji. Jenže Jim byl srdcař a svého díla se nikdy nevzdal. A co víc, k hradnímu vchodu nikdy nepostavil pokladnu. Vstupné je dodnes dobrovolné. "Lidé si myslí, že bych na tom mohl vydělat jmění," říkával. "Ale já chci, aby sem mohl přijít každý. I ten, kdo nemá vůbec nic."
Detaily jedinečné stavby si můžete prohlédnout ve videu:
Stavitel zemřel, duše zůstala
Poslední kameny Jim vsadil v roce 2019. Tehdy už trpěl Parkinsonovou chorobou, která mu brala sílu i rovnováhu. Nemohl už míchat maltu ani nosit vědra s vodou. Ale stále chodil mezi návštěvníky a ukazoval jim fotky své ženy Phoebe, která zemřela o rok dříve. V roce 2023 ho zdravotní stav přiměl odejít do pečovatelského zařízení a na podzim roku 2024, obklopen rodinou, Jim Bishop zemřel.
Dnes se o Bishop Castle stará jeho syn Daniel. Nepřetváří ho, nechce z něj udělat zábavní park ani muzeum. Chce ho zachovat tak, jak ho otec postavil. Jen tak může hrad zůstat živoucím důkazem, že jediný člověk může vytvořit něco obrovského, pokud se nikdy nevzdá.
Zdroje: thebishopcastle.com, en.wikipedia.org, youtube.com
