Vydejte se jižním směrem od Prahy, nemusíte ale jezdit stovky kilometrů, stačí necelá hodinka a jste tam, kde se budete cítit uvolněně a nádherné výhledy vás okouzlí svou rozmanitostí. Uprostřed přírody, poznejte jedinečnou památku, která ve své době hostila jednoho z nejvýznamnějších myslitelů a reformátorů, kterého později označili za kacíře.
Zřícenina, která se neschovává
Najdete ji v nenápadné v krajině, kolem ní byl kdysi vyhlouben vodní příkop, který dosahoval šířky až 20 m. Z předhradí se přes hlubokou strž chodilo po dřevěném mostu, který byl zakončen padacím mostem.
Panství postavili ke konci 14. století, a využívali ho jako menší šlechtické sídlo pro prvního majitele Vlčka z Kozího. Pozůstatky hradu vám dají možnost představit si, jak to asi vypadalo tenkrát (chůze po hradbách je na vlastní nebezpečí). V klidu si zavřete oči a nikým nerušeni se zasněte. Nemusíte se bát, že narazíte na davy turistů, naopak budete překvapeni šuměním stromů a klidu. Místo je sice přístupné od května do konce září za poplatek, ale i tak si třeba i krátkou návštěvou vyčistíte hlavu lépe než dlouhou procházkou ve městě. Budete mít chuť se posadit do trávy a jen tak se zaposlouchat do zvuků přírody.
Místo, kde se psaly myšlenky
Nespojujte si hrádek s válečnými výpravami ani hrdinskými obléháními. Tady se žilo v poklidu a našel tu útočiště Jan Hus v letech 1414 až 1415. Pracoval zde na textech, které později ovlivnily celé generace. Jan Hus byl kazatel, církevní reformátor a učil na pražské univerzitě, kde pak byl jeden rok i jejím rektorem.
Jan si tu v klidu, na samotě, bez šrumu tehdejšího světa utřídil myšlenky, které měly čas dozrát. Hus tu pobýval jen krátce před svou cestou na shromáždění církevních hodnostářů do Kostnice, kde byl roku 1415 odsouzen a upálen. V roce 1438 hrad vyhořel. Odborníci se nemůžou dohodnout proč, ale nejpravděpodobnější verze je, že byl vyloupený a vypálený žoldnéřským vojskem Albrechta II. Habsburského, který v té době obléhal Tábor.
Okolí, které stojí za procházku
Nemusíte chodit jen ke Kozímu hrádku. Až se nabažíte zříceniny, můžete pokračovat v procházce k památné lípě, kterou vysadili na památku Jana Husa. Potom jukněte třeba na Sokolskou mohylu. A dál můžete jít cca jeden kilometr k rodnému domu významného českého spisovatele a prozaika Václava Kaplického. Cesta není náročná a zvládnete ji i s dětmi. Všichni si užijete naučnou stezku, která je dlouhá asi 850 metrů a je plná informací a úkolů pro děti i dospěláky. Budete se spolu smát, plnit úkoly při, kterých se něco dozvíte o historii tohoto místa, a ještě uděláte něco pro zdraví na čerstvém vzduchu. Můžete se podívat i k nedalekému rybníku, který se jmenuje Jezero.
Kde se najíst a kde složit hlavu
Výlet ke Kozímu hrádku můžete pojmout jako víkendový pobyt s příjemným posezením u jídla a přenocováním v okolí. V areálu zříceniny se pravidelně konají kulturní akce jako, třeba divadelní historická představení a koncerty. Co se týče občerstvení, bude o vás postaráno dokonale. Jestli ale zatoužíte po teplém vydatném jídle, musíte se přesunout do blízkého Tábora nebo Sezimova Ústí, kde najdete restaurace i kavárny všeho druhu. V centru Tábora a v jeho okolí najdete spoustu penzionů, menší hotely i ubytování v soukromí. Ráno se pak můžete znovu vrátit do přírody na Kozí hrádek a projít si další ještě neobjevené trasy.
Zdroje: wikipedia.org, wikipedia.org
