V jedné z pro lodní dopravu vůbec nejnebezpečnějších oblastí norského pobřeží, u norského poloostrova Stad, vzniká naprosto unikátní projekt, který by mohl být stejně přelomový, jako kdysi stavby prvních železnic. Jde o Stad Ship Tunnel – vůbec první lodní tunel na světě, který bude sloužit jak pro větší osobní, tak i pro nákladní lodě. Tunel bude vytesaný do skály skrze poloostrov Stad na západním pobřeží Norska.
K tomuto průlomovému kroku vedly tamní dopravce hlavně místní velmi nehostinné přírodní podmínky. Jedná se o oblast, která často čelí náhlým změnám počasí, extrémním vlnám a prudkému větru, navíc se zde střetávají silné mořské proudy. Poloostrov se tak stal místem častých lodních dopravních nehod a neštěstí, doprava navíc nebyla úplně hladká a často docházelo k mnohahodinovým zpožděním, protože námořníci nemohli nic riskovat a čekali, než se počasí umoudří.
Provoz tunelu je dobře naplánovaný
Stadský lodní tunel bude mít po svém dokončení délku kolem 1,7 kilometrů a díky své šířce a výšce umožní průplav i velkým pobřežním nákladním lodím. Celý provoz tunelu bude řídit specializovaný dispečink. Lodě tak budou proplouvat pouze jednosměrně a provoz bude díky profesionální koordinaci bezpečný a plynulý.
Norští dopravci si od zřízení tunelu slibují hlavně větší míru bezpečí jak pro své obyvatele, tak pro zboží a materiál, které tamní lodě převáží. Díky centrálnímu řízení pobřežní dopravy by tak celý provoz měl zajistit plynulejší provoz a menší počet dopravních nehod. Možná překvapivě ale nový tunel pomůže i přírodě. Vzhledem k tomu, že lodě už nebudou muset dlouho vyčkávat na zlepšení počasí, spotřebují mnohem méně drahého paliva.
Stejně tak by se díky tomu měla snížit rizika havárií a úniků nebezpečných látek, které se navíc z moří a oceánů velmi komplikovaně odčerpávají. Projekt Stadského lodního tunelu je tak plynulým navázáním na dlouholetou norskou politiku, která právě na bezpečnost a udržitelnost pečlivě dbá.
Technická výzva
Stadský tunel sice přinese velká ulehčení v oblasti místní lodní dopravy, ale zároveň momentálně znamená hlavně velkou technickou výzvu. Tunel se totiž razí v extrémně tvrdé skále a vzhledem k přilehlému moři musí být ražba až matematicky přesná. V praxi se tak v odborných kruzích mluví spíše o náročném inženýrském experimentu než o běžném stavebním projektu.
Tento fakt se rozhodně promítne i do doby výstavby, která se bude pohybovat v rámci let spíše než pouhých měsíců. Projekt je momentálně rozplánován do několika fází a je financován z veřejných zdrojů. Jedná se totiž o velmi nákladnou investici, která by se ale po spuštění provozu měla rychle začít vracet.
Norsko je pro podobné pilotní projekty skvělou lokalitou. Nejen, že má země dlouho tradici v oblasti námořní dopravy, ale i její geografické členění pobřeží je pro podobné stavby prakticky ideálním místem. Pokud se stavba tunelu ukáže jako úspěšná, je velmi pravděpodobné, že půjde o důležitý precedent a další podobné stavby budou rychle následovat i v jiných oblastech světa, a to zvlášť v těch, které se potýkají s náročnými klimatickými podmínkami.
