Viděli jsme Versailles i Schönbrunn. Bezkonkurenčně nejkrásnější zámek Evropy se nachází na Moravě. Češi si ho neváží a jen projíždí kolem

Versailles, Schönbrunn, Windsor, všechna tato místa vzbuzují úctu. Jsou to monumenty moci, bohatství a historie. Ale ten nejkomplexnější a nejharmoničtější zámek, na kterém se snoubí geniální architektura s dechberoucí krajinou v jeden dokonalý celek, jsme nezažili ve Francii ani v Rakousku. Našli jsme ho na jižní Moravě, a to na zámku Lednice. A než mávnete rukou, že ho znáte ze školního výletu, vydejte se tam ještě jednou. Protože Lednice není jen zámek. Je to zhmotněná fantazie, která si zaslouží mnohem víc než jen letmou návštěvu cestou za vínem.

Víc než jen zámek, je to krajina snů

První věc, kterou si člověk musí uvědomit, je, že Lednice nestojí osamoceně. Je srdcem obrovského Lednicko-valtického areálu, který se rozkládá na neuvěřitelných 283 kilometrech čtverečních. Lichtenštejnové, jeden z nejmocnějších rodů Evropy, zde po staletí budovali svou vizi "Zahrady Evropy". Propojovali zámky, lesy, rybníky a pole promyšlenými průhledy a dlouhými alejemi. Vytvořili dílo, které nemá ve světě obdoby, a zápis na seznam UNESCO je jen formálním potvrzením toho, co každý návštěvník pocítí na vlastní kůži, že se ocitl uprostřed obrovského uměleckého díla, jehož plátnem byla sama příroda.

Anglická gotika pod pálavským sluncem

Současná podoba zámku je výsledkem jedné z nejambicióznějších přestaveb 19. století. Kníže Alois II. z Lichtenštejna, muž zcestovalý a okouzlený Velkou Británií, se rozhodl, že jeho letní sídlo musí být velkolepější a modernější než císařské paláce ve Vídni. A tak nechal původní barokní stavbu doslova zahalit do nového, romantického kabátu ve stylu anglické tudorovské gotiky. Vznikla tak stavba, která z dálky vypadá jako pohádkový hrad a zblízka jako fascinující přehlídka architektonických detailů. Všechny ty věžičky, arkýře, zdobené portály, chrliče a filigránské kružby vytvářejí dojem, že zámek není postavený, ale že musel vyrůst přímo ze země, aby vzdal hold šlechtickému životu.

Interiéry, ve kterých se tají dech

Jestliže exteriér zámku je ohromující, jeho interiéry jsou doslova dechberoucí. Jsou přehlídkou řemeslné zručnosti, která v dnešní době prakticky vymizela. Když už tu budete, určitě si vyhraďte čas alespoň na základní prohlídkovou trasu, která vás provede reprezentačními sály v přízemí. Každá místnost je uměleckým dílem sama o sobě. To, co zde řezbáři dokázali se dřevem, si zaslouží velký obdiv. Každý sál má svůj unikátní, neuvěřitelně propracovaný kazetový strop, každý z jiného druhu vzácného dřeva. Stěny jsou obloženy dřevem s precizní řezbou a vše doplňuje původní, na míru vyrobený nábytek. Absolutním vrcholem je však knihovna a geniální vřetenové schodiště, které se vine do prvního patra. Vzniklo v roce 1851 a je vyrobeno z jediného dubového kmene. Jeho 38 stupňů drží pohromadě pouze dřevěné čepy a klih, bez použití jediného kovového hřebíku. Další okruhy nabízejí pohled do soukromých apartmánů knížecí rodiny v prvním patře nebo do dětských pokojů ve druhém patře, kde se nachází i Muzeum loutek Milana Knížáka. Pro technicky zaměřené návštěvníky je určen okruh Grotta, který představuje umělou krápníkovou jeskyni v podzemí a technické zázemí zámku z 19. století.

Park, kde za každým rohem čeká překvapení

Hned za formální francouzskou zahradou se otevírá rozlehlý anglický park, kterým se vinou slepá ramena Dyje. Můžete se jím toulat hodiny a objevovat romantické stavby, takzvané salety. Nejvýraznější je bezpochyby Minaret. Tato téměř šedesátimetrová rozhledna v maurském stylu je v evropském kontextu naprostý unikát. Zajímavostí je, že ji navrhl Josef Hardmuth, muž, který se proslavil především jako vynálezce klasické tužky a zakladatel firmy Koh-i-noor. A nenechte si ujít ani plavbu na lodičkách po Zámecké Dyji. Pohled na zámek a Minaret z vodní hladiny, zatímco tiše proplouváte lužním lesem, je naprosto okouzlující. Zastavte se i u umělé zříceniny Janova hradu, která sloužila jako místo pro lovecké hostiny, nebo se vydejte k Apollonovu chrámu či elegantnímu sousoší Tří grácií.

Technický zázrak v ocelovém krajkoví

Přímo k zámku přiléhá další skvost, který byste neměli minout, a to historický palmový skleník. Jeho lehká, vzdušná konstrukce z litiny a skla, dlouhá 92 metrů, působí i dnes neuvěřitelně elegantně. Vlhký, teplý vzduch vonící exotickými rostlinami vás okamžitě přenese do tropů. Je to ideální místo, kam se schovat před deštěm nebo si jen tak v klidu sednout a odpočívat. Procházka mezi prastarými cykasy a palmami je dokonalým zakončením prohlídky zámku.

Tipy pro vaši návštěvu

Lednice je zároveň živé kulturní a společenské centrum. Až do konce letošního října se na prostranství poblíž hlavního parkoviště koná unikátní výstava obřích soch z písku. Letos na téma exotické Bali. V sobotu 6. září se nedaleký areál vinařství Hraniční zámeček promění v dějiště Lednického vinobraní a Gulášfestu. Ochutnat zde můžete vína a čerstvé burčáky, zatímco několik týmů bude soutěžit ve vaření toho nejlepšího guláše. Celý den doprovází živá hudba, regionální speciality a komentované prohlídky vinařství. Pokud máte rádi vážnou hudbu, nalákáme vás na prestižní Lednicko-valtický hudební festival, který letos oslaví svůj 10. ročník. Od 20. září do 18. října se rozezní nejen sály lednického zámku, ale i další unikátní prostory v areálu, jako jsou salety či kostely. A aby toho nebylo málo, v sobotu 11. října bude patřit areál sportovcům, kdy se uskuteční závod Běhej lesy s trasami o délce 14, 22 a 45 kilometrů. Trasa vede přímo srdcem zámeckého parku a je to pravděpodobně nejkrásnější běžecká trasa, jakou si lze v Česku představit.

Zdroje: kudyznudy.cz, zamek-ledice.com, skvelecesko.cz