Život cestovatele

27. 8. 2025

Petra Mesteková

Mimo Evropu

Tohle je přímý předchůdce člověka, zjistili vědci. Vypadá jako z hororu a opici se nepodobá ani trochu

Jeho zkameněliny připomínají monstrum z hororového filmu. Ve skutečnosti se jedná o zvíře, které stálo na počátku přechodu prvních obratlovců na souš. Z této evoluční cesty později vzešel i člověk. Přestože nám není podobný vůbec ničím, spíše připomíná podivného křížence ryby a krokodýla, v jeho kostře lze najít základní stavební kameny, které se postupně vyvinuly v naše vlastní končetiny. Při pohledu na jeho ještěří podobu by však málokdo hádal, že byl jedním z našich přímých předchůdců. Seznamte se s jedním z největších paleontologických objevů posledních desetiletí.

Creative Commons / Alina Zienowicz / CC BY-SA 3.0 / https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/

Když paleontologové v létě roku 2004 objevili na Ellesmerově ostrově v kanadské Arktidě zvláštní fosilii, ještě netušili, jaký poklad odhalili. Po pečlivějším ohledání zjistili, že se jedná o tvora, který by se dal zařadit mezi ryby a první čtyřnohé obratlovce (tetrapody). Dostal jméno Tiktaalik, což v inuktitutštině, jazyce místních Inuitů, znamená "velká říční ryba". V češtině bychom jeho název mohli přirovnat k mníkovi. I když vypadá jako z hororu a opici se nepodobá ani trochu, je jedním z přímých předchůdců člověka.

Fosílie vystavená v Muzeu přírodních věd v Bruselu. Zdroj: Creative Commons / Petter Bøckman / CC BY-SA 3.0 / https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/

Ryba, co uměla dělat kliky

Tiktaalik žil přibližně před 380 miliony let v období devonu, tedy v době, kdy se na Zemi odehrávaly jedny z nejzásadnějších změn ve vývoji života. Vědce zaujaly jeho neobyčejné ploutve. Byly natolik pevné, že se o něm s nadsázkou začalo mluvit jako o rybě, co uměla dělat kliky. Pod tvrdými šupinami se skrývala kostra nápadně podobná končetinám prvních suchozemských živočichů. I když mu zatím chyběly prsty, měl k tetrapodům mnohem blíž než k jakékoli dnešní rybě, ať už k latimérii nebo bahníkovi.

Tento tvor se dokázal také krátce pohybovat po pevnině. Nutily ho k tomu okolnosti jako vysychající jezírko nebo hrozba ze strany větších predátorů. V takové situaci se mohl přemístit do bezpečnějších vod, a tak si zachránit život.

Zatímco většina ryb má zcela nehybnou hlavu přirostlou k tělu, Tiktaalik uměl otáčet krkem. To byla pro něj obrovská výhoda při lovu i při pohybu v mělčinách. Od současných druhů ho odlišovalo také to, že mu chyběla hřbetní a břišní ploutev. Na těle měl malý ocas.

Otázkou zůstává, jak přijímal potravu. Podle některých studií využíval lebku k nasávání drobných částic z vody i k jednoduchému drcení větších kusů.

Předchůdce člověka

Tiktaalik patřil do skupiny Tetrapodomorpha, kam řadíme i jeho příbuzné, jako byl například vyhynulý rod obratlovců Eusthenopteron, či pozdější obojživelníky, plazi, ptáky a savce včetně člověka. Toto pravěké stvoření tedy představuje jeden z přímých článků v evolučním řetězci, který nakonec vedl k naší dnešní podobě. Formálního popsání se Tiktaalik roseae dočkal o dva roky později od svého nálezu.

Modelová rekonstrukce v harvardském přírodovědném muzeu. Zdroj: Creative Commons / volné dílo

Tiktaalik pronikl i do světa umění

Jeho fascinující anatomie a původ z něj udělaly celebritu vědeckého světa i popkultury. Objevuje se v celé řadě dokumentů a knih. David Attenborough ho v sérii Triumf obratlovců popisuje jako predátora mělčin a tvora schopného prvních kroků na pevnině. Jeden z jeho objevitelů, Neil Shubin, mu věnoval knihu Ryba v nás a stejnojmenný televizní dokument. V obou dílech ukazuje, jak blízko k sobě má člověk a ryba.

Tiktaalik si prorazil cestu dokonce i do světa hudby. Finská metalová skupina Nightwish ho zmiňuje na svém albu Endless Forms Most Beautiful, které je inspirováno evolucí.

Zdroje: Wikipedia, Český rozhlas, bioRxiv

Kam dál

Předchozí

Následující