Kam se hrabe Sahara. Neuvěříte, že tahle děsivá poušť se skrývá na jižní Moravě. Raději se jí vyhněte obloukem

Naše planeta, to nejsou pláže v Karibiku, norské fjordy nebo majestátnost Alp. Asi třetinu souše na Zemi tvoří pouště, krajiny extrémů. Spalující horko tu střídá ledový chlad, teplotní rozdíly mezi nocí a dnem jsou propastné a ročně tu padne minimum srážek. Za pouští se nemusíte vydat jen do Afriky či jižní Ameriky, svůj vlastní, byť malý, kousek pouště najdeme i na Moravě.

Písečná poušť v srdci Slovácka

V jihovýchodní části Moravy, v malebném kraji Slovácka, se mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz rozprostírá dlouhý, úzký pás písčin. Jeho oficiální název zní Váté písky, známý je také jako Moravská Sahara. Na délku měří asi 5,5 kilometru, jeho maximální šířka je okolo 60 metrů, vznikat začal už na konci doby ledové a v roce 1990 byl vyhlášen národní přírodní památkou.

Původ sahá až do doby ledové

Je tomu skoro 12 tisíc let, kdy území dnešní jižní Moravy sužovaly silné větry. Ty přifukovaly písek ze sedimentů řeky Moravy a vytvořily vrstvy, jejichž mocnost místy dosahuje až 30 metrů. Postupně se na těchto písečných dunách usadil dubový les, co z něj však v 18. století nestihli vykácet lidé, to spásly kozy a ovce. Tím se písečný povrch obnažil, vlivem větru uvolnil, krajina se otevřela a začala získávat současnou podobu.

Lidé se snažili postup pouště zastavit

Přesto se lidé snažili osud téhle krajiny zvrátit a v 19. století tu došlo k četným pokusům o výsadbu lesa i obdělávání půdy, což se i zčásti povedlo. Za částečným zalesněním stojí lesník Jan Bedřich Bechtl. Ačkoli zásahy člověka do přírody nevítáme zrovna s nadšením, v tomto případě je ale nutné dodat, že nebýt jeho, písečné bouře by po otevřené krajině postupovaly a pohltily daleko širší prostor.

Pás, který dnes známe jako Váté písky, zůstal ale neosázený a sloužil jako ochranné pásmo před jiskrami odlétávajícími z parních lokomotiv. I když už tu dávno žádné nejezdí, pouštní krajina se zachovala dodnes.

Místo plné extrémů

Váté písky se určitě nemohou srovnávat se skutečnou Saharou, už třeba proto, že pobyt tady je sám o sobě bezpečný a nepředstavuje téměř žádné riziko. Přesto i nevinně vzhlížející moravská poušť může turisty neznalé poměrů překvapit suchým klimatem a výraznými teplotními výkyvy.

Navzdory podmínkám jsou Váté písky bohaté na život

V takových podmínkách se může dařit jen velmi odolným živočichům. Není jich ale málo, dokonce jsou tu nejvýznamnější lokality pískomilných rostlin a živočichů. Potkat tu můžete lelky, dudky, skřivany, řadu vzácných střevlíkovitých brouků, pavouky a dokonce i kudlanku nábožnou. Flóra je tu poměrně řídká, i tak jsou tu ale bohatě zastoupeny mechy a lišejníky.

Oblastí vás provede naučná stezka

Seznámit se s oblastí Moravské Sahary včetně jejího obyvatelstva můžete na 8 kilometrů dlouhé Naučné stezce Váté písky. Začíná i končí nedaleko vlakového nádraží Bzenec a obsahuje šest zastávek, které návštěvníky seznámí s lesním hospodářstvím i těžbou písku. Trasa je to nenáročná, s převýšením jen asi 10 metrů a zabere zhruba 2 hodiny.

Tip na výlet i rychlou projížďku

Vydat se sem můžete pěšky i na kole, odměnou vám bude setkání s krajinou, která nemá v českých podmínkách obdoby. Písek, borovice a ticho vytvářejí zvláštní atmosféru, kterou ještě umocní, když se sem vypravíte za horkého letního dne. Ovšem pozor, mějte s sebou dostatek pitné vody. Jen tak si vychutnáte zážitek, ze kterého si odnesete respekt k místu, kde se český člověk potká s nezkrotnou silou přírody.

Zdroje: kudyznudy.cz, bzenec.cz, cs.wikipedia.org