Nechme stranou otázku, zda se českým dívkám líbí vietnamští mladíci. Odpověď beztak nelze zobecnit – z internetových diskuzí vyplývá, že mnohé Češky nepovažují Vietnamce za "svůj typ", ale snad každá druhá diskutující zná kamarádku nebo spolužačku, která s chlapcem z vietnamské komunity prožila přinejmenším jiskřivý románek.
Nás teď bude zajímat, jak Vietnamci vnímají české ženy. Považují je za atraktivní? A jak by se na jejich případný vztah s Češkou dívala jejich rodina?
Hlavně si neber Češku
Právě rodina je asi tou hlavní překážkou, která vztahy mezi Vietnamci a Češkami blokuje. Podle spisovatelky Duong Nguyen Jiráskové synové ve vietnamských komunitách žijících v Česku často slýchají od rodičů základní poučku: Hlavně si neber Češku. Není to snad tím, že by české dívky nedokázaly být milující a věrné, ale rozdíly v kultuře jsou přecijen výrazné.
Typická vietnamská rodina se totiž od té české značně liší. U Vietnamců je normální, že mladí bydlí společně s rodiči, prarodiči i dalšími příbuznými a mezi všemi členy domácnosti panuje vzájemná úcta. Zatímco český rodič se na stará kolena musí spoléhat na státní důchod, ze kterého ještě dětem a vnoučatům často platí dovolené a dárky, vietnamští synové cítí vůči rodičům silnou odpovědnost a jsou odhodláni je ve stáří finančně zabezpečit. Rodina se neschází jen na Vánoce - žije pospolu v průběhu celého roku a potřeba soukromí je pro ni neznámým souslovím.
Nebezpečná emancipace
České dívky jsou přecijen zvyklé na odlišný scénář: s partnerem se chtějí osamostatnit a vztahy s tchánovci omezují na jeden či dva víkendy v měsíci. To je pro vietnamskou rodinu nepřijatelné. Vietnamská maminka očekává, že jí snacha pomůže s přípravami na rodinné oslavy, zúčastní se svátků uctívajících zesnulé předky a jejímu synovi bude oddaná do posledního dechu - to mimo jiné znamená, že nepožádá o rozvod pro malichernost a neopustí ho v nemoci ani jiné nesnázi.
Přiznejme si, že české ženy jsou v tomto ohledu trochu nevyzpytatelné. Přesněji řečeno, jsou emancipovanější a hledí i na své vlastní zájmy. Péči o domácnost a děti už nevnímají jako povinnosti vyhrazené výhradně ženám. Očekávají, že i manžel doma přiloží ruku k dílu. A když jim vztah přestane vyhovovat, rozvodové formuláře vyplní bez mrknutí oka.
Práce šlechtí, ale někdy je jí až moc
Když se česká žena cítí unavená a vyhořelá, její okolí jí podpoří slovy typu "Mysli i na sebe... Udělej něco pro sebe." Vietnamci tohle nechápou. Upřednostnění vlastních zájmů a touhu po životních prožitcích jejich komunita vnímá jako důsledek "lenosti a pohodlnosti". Lidé v jejich kultuře jsou zvyklí neustále pracovat a jakýkoli požitek či prožitek vnímají téměř jako hříšné provinění.
"Naši rodiče žijí, aby pracovali, ale my pracujeme, abychom žili. Kolikrát je mi to líto. Já bych jim chtěla něco dopřát, ale oni si přepočítají, kolik by je stálo, kdyby jeden den nepracovali," vysvětlila herečka vietnamského původu Ha Thanh Špetlíková v rozhovoru pro IDNES.
Zkrátka a dobře, starší vietnamská generace není zvyklá udělat si volno a trochu si užít života. Představa, že by na jeden den zavřeli obchod a vyrazili si na výlet parníkem po Vltavě, Vietnamce doslova děsí. Ztrátu zisku kvůli takové marnivosti by si nikdy neodpustili...
Krásné jen do 35 let
České ženy, zvyklé na tři roky rodičovské a nejméně čtyři týdny pracovní dovolené garantované státem, zkrátka působí na potenciální vietnamské tchýně příliš zhýčkaně. Vietnamky kromě toho kritizují jejich touhu po opáleném těle (vietnamské dívky si naopak zakládají na co nejsvětlejším odstínu pleti a slunečním paprskům se důsledně vyhýbají), a navíc jim připadá, že o sebe od určitého věku přestávají dbát.
"Češky jsou pěkné tak do 35," citovala svou tetu Duong Nguyen Jirásková. Mezi Vietnamci podle ní panují předsudky, že každá česká žena po svatbě a dětech přibere viditelné kilogramy a stane se z ní neforemná "buchta". I z tohoto důvodu svým synům svatbu s českými ženami rozmlouvají.
Mladistvá rebelie
Přes veškeré námitky na obou stranách se přesto sem tam vyskytnou zamilované smíšené páry, které se proti všem předsudkům vzbouří a rozhodnou se pro společný život. Vietnamští muži, kteří se narodili a vyrostli v Česku, už rodinné tradice nectí tak úzkostlivě jako jejich předkové a nebojí se jít za vlastním štěstím. Mladistvá rebelie nakonec provází každou generaci v každé kultuře. Bez ní by se svět nehýbal kupředu - a nejspíš by byl i ochuzen o notnou dávku vzájemného pochopení a upřímné lásky.
Zdroje: zeny.cz, zena-in.cz, viet.cz/, idnes.cz
