Tuto věc měl za socialismu doma málokdo. Dnes za ni sběratelé platí miliony a stojí fronty

Socialistické dětství mělo mnoho podob – fronty na banány, žvýkačky Pedro, céčka v kapsách a také první pokusy o kontakt s digitálním světem. Videohry sice nebyly běžnou součástí života, ale kdo je měl, stával se okamžitě hrdinou ulice. A právě tyto „poklady minulosti“ mohou dnes znamenat nečekané bohatství. Originální krabičky se zaprášenými disketami nebo cartridgemi teď lákají sběratele z celého světa a ceny rostou do závratných výšin.

Počítače jako rarita a herní zážitky v ilegalitě

Na západě už v 80. letech běžely televizní reklamy na domácí konzole a školáci si předávali cartridge jako Pokémony, zatímco v Československu zněl pojem „videohra“ spíš jako vědeckofantastický výraz. Přesto se pár výjimečných nadšenců dostalo k přístrojům jako ZX Spectrum, Commodore 64 nebo Atari. Mnohdy šlo o dary od příbuzných z emigrace nebo nelegální nákupy v Maďarsku a Polsku.

Hry se běžně nekupovaly, ale opisovaly. Doslova – na kazetách, disketách, nebo přímo pomocí kódů opsaných z časopisů. Originální tituly byly raritou, která byla stejně vzácná jako Lego Technic. Přesto už tehdy vznikaly i první české hry. Průkopníkem se stal například František Fuka a jeho textové adventury.

Západní klenoty za miliony. Ale NES tu téměř nikdo neměl

Skutečné jmění dnes mají hodnotu hlavně herní tituly pro Nintendo Entertainment System, který v roce 1983 odstartoval revoluci. Jenže v tehdejším Československu tyto konzole prakticky nikdo neměl. Kdo by je taky dostal do země, kde bylo těžké sehnat i obyčejný kalkulátor? I tak se dnes originální zaplombované krabičky se hrou Super Mario Bros. prodávají za sumy kolem 45 milionů korun.

Podobně závratné částky padly i za legendární tituly The Legend of Zelda nebo Super Mario Bros. 2. Milionové částky ale už nejsou jen výsadou Nintenda – také hry pro Atari nebo SNES dnes mají mezi sběrateli svou cenu. Zapečetěný Pac-Man pro Atari 2600 se vydražil za zhruba 700 tisíc korun. Zájem je i o další klasiky jako Pitfall, Space Invaders nebo Mario Bros.

Poklady v regálech českých domácností

Zatímco 80. léta patřila pirátům, v 90. letech se situace trochu zlepšila. Obchody jako Golem nebo JRC začaly nabízet originální krabicové hry. Jenže i ty byly tehdy luxusem – ceny se pohybovaly na úrovni čtvrtiny průměrného platu. A právě tyto „krabicovky“ dnes mohou být klíčem k nečekanému zisku.

Na Aukru se například před časem vydražila nerozbalená česká hra Vietcong z roku 2003 za více než 40 tisíc korun. Pokud někde na půdě nebo ve skříni přežívá podobná krabička, vyplatí se ji nepřehlédnout. Zvlášť pokud jde o limitované edice nebo verze, které nebyly široce distribuovány.

Digitální doba sběratelům nepřeje, ale výjimky existují

S příchodem digitální distribuce přes platformy jako Steam nebo PlayStation Store většina her existuje už jen virtuálně. To sice usnadnilo přístup k obsahu, ale zároveň to pohřbilo jednu éru – sběratelskou. Zmizely krabice, návody, plakáty, přestaly existovat fyzické artefakty.

Přesto občas vycházejí speciální sběratelské edice – často s figurkami, knihami nebo soundtracky. Tyto kousky mají potenciál stát se vzácností, pokud zůstanou neotevřené a v perfektním stavu. Videohry se tak mohou stát nejen nostalgickou vzpomínkou, ale i investicí, která s časem získává na ceně.

Je to trochu jako hledání pokladu – a možná blíž, než se zdá. Staré herní kazety, disky a krabičky, které dnes vypadají jako bezcenný odpad, mohou být za pár let cennější než stříbro. Stačí je uchovat v dobrém stavu a neotvírat. Kdo by to byl tehdy řekl, že právě tyto večery u počítače ve sklepě nebo pionýrském středisku jednou změní kurz domácí ekonomiky.