Tolik byste měli mít naspořeno na důchod! Většina lidí se k této částce ani nepřiblíží

Na papíře to zní hezky. Důchody se valorizují, stát slibuje stabilní systém a slušnou životní úroveň i v důchodu. Jenže skutečnost je mnohdy jiná. Měsíční částka, kterou senioři dostávají, často nepokrývá ani běžné výdaje. A když se objeví něco nečekaného, například rozbitý kotel, nutné léky, nebo třeba jen chuť dopřát si pár dní v lázních, je problém.

Právě proto je dobré mít před odchodem do penze něco našetřeno. Ne kvůli luxusu, ale kvůli jistotě, že vás takové výdaje nezaskočí. Že si nebudete muset vybírat mezi nákupem potravin a zaplacením faktury za energie. Finanční situace v penzi se nedá zobecnit. Každý má jiné náklady, žije jinak a v jiném prostředí. Někdo má vlastní dům, jiný platí nájem. Ale jedna věc je společná. Když máte úspory, dýchá se vám lépe.

Češi by měli mít na důchod naspořeno

Obecně se mluví o tom, že pro jednotlivce je ideální mít naspořeno alespoň dva miliony korun. A s přihlédnutím k inflaci by to do budoucna mohlo být ještě o půl milionu víc. Pro dvojici to pak znamená částku okolo 3,5 milionu. Není to málo, ale když se začne včas a pravidelně, není to nemožné.

Z našetřených peněz si člověk může „přilepšovat“ k důchodu postupně, klidně po menších částkách. Tyto peníze se nejčastěji hodí na:

• údržbu nebo opravy bydlení,
• zdravotní péči – od léků po dopravu k lékaři či příspěvky na ozdravné pobyty,
• cestování a aktivní trávení volného času,
• dárky a pomoc rodině,
• nebo třeba i na nečekané výdaje, které se v rodině občas objeví.

Spořit můžete kdykoliv, ale čím dřív, tím lépe

Začít odkládat peníze má smysl už s prvním zaměstnáním. Stačí po troškách, hlavně pravidelně. Kdo ví, že chce spořit na důchod, má dnes hned několik možností. Jednou z nejdostupnějších variant je doplňkové penzijní spoření, které od roku 2025 podporuje i stát. Pokud si ukládáte aspoň 1700 Kč měsíčně, stát vám přihodí dalších 340 Kč. K tomu se přidávají i daňové úlevy – ročně si můžete na daních odečíst až 7200 Kč.

Pokud vám nevadí trochu rizika a plánujete dlouhodobě, jsou tu i investice, například do podílových nebo indexových fondů. Ideálně s výhledem 20 let a víc. Výnosy bývají vyšší, ale je potřeba počítat i s možnými výkyvy. Výhodou ale je, že můžete začít i s malými částkami. Další variantou jsou nemovitosti. Když je pronajímáte, získáváte pasivní příjem. Ten se ve stáří hodí.

České důchody dlouhodobě nestačí na pohodlné stáří. A stát to pravděpodobně za nás řešit nebude. Proto má smysl myslet na sebe včas. Nemusíte být finanční poradce ani mít statisícové platy. Stačí mít plán, trpělivost a trochu disciplíny. I malá rezerva dokáže v důchodu udělat obrovský rozdíl. Dává vám svobodu. Nezávislost. A především jistotu, že když se něco pokazí, zvládnete to. Bez strachu a bez čekání, až – nebo jestli vůbec – pomůže stát.