To tu dlouho nebylo: Meteorologové mluví o nejdivočejším červnu, jaký Česko nepamatuje

Teploty míří vysoko, déšť je v nedohlednu a půda vysychá rychleji, než ji stíhá kdokoli zachránit. Nadcházející týdny mohou podle meteorologů přinést mimořádně náročný začátek léta – a zdaleka to nezasáhne jen zemědělce. Už teď je jasné, že půda vlhne jen výjimečně. A sucho se prohlubuje každý den.

Předpovědi na červen mluví jasně: vyšší teploty, méně srážek, větší výpar a další oslabení půdní vlhkosti. Evropské centrum pro střednědobé předpovědi (ECMWF) upozorňuje, že právě v červnu se může střední Evropa potýkat s prvními vlnami veder. A Český hydrometeorologický ústav už teď přiznává, že jaro bylo teplotně nadprůměrné a srážkově podprůměrné.

Podle předpovědi nás čeká extrémní červen

Situace se začíná zhoršovat hlavně na jižní Moravě a ve středních Čechách, kde klesá hladina spodních vod. Pokud během června nepřijde významnější déšť, můžeme se dostat do stavu podobného extrémnímu suchu z roku 2018. Zemědělci přizpůsobují výsev i sklizeň, obilí zraje rychle, ale bez vláhy ztrácí na kvalitě. V sadech opadávají plody dřív, než stihnou dozrát, a lesy se znovu stávají snadnou kořistí pro kůrovce.

I když srážky budou spíš výjimkou, červen může přinést silné bouřky, přívalové deště a lokální záplavy. Vysušená půda totiž nedokáže vodu rychle vsáknout, a tak místo úlevy přichází další škody. Bouře doprovázené větrem a kroupami mohou poškodit úrodu, domy i silnice.

V minulých letech podobné jevy zasáhly například Vysočinu a východní Čechy. A letos to podle všeho nebude jiné. Bouřky se budou střídat s tropickými dny, což je kombinace, která přírodě nesvědčí – a člověku taky ne.

Evropa zažívá klimatickou propast. A bude hůř

Nejde jen o Česko. Teploty nad 38 stupňů už v květnu zaznamenala Itálie, Španělsko i Řecko. Evropské modely předpokládají, že letošní léto bude nejteplejší za celou historii systematického měření. Klimatologové přitom upozorňují, že tohle není výjimka. Taková léta se během následujících let stanou novým normálem.

Důvodem je globální oteplování – pozvolný, ale nezvratný proces, na který Evropa zatím neumí dobře reagovat. Adaptační opatření už nejsou otázkou ekologie, ale přežití. Obce a města by měla začít zadržovat dešťovou vodu, sázet zeleň a budovat retenční nádrže. Systém vodního hospodářství podle odborníků nestíhá reagovat na výkyvy počasí. Bez rychlých zásahů bude krajina dál vysychat a žně budou rok od roku chudší.

Stejně důležité je ale informovat veřejnost. Vlny veder zvyšují riziko úpalu, dehydratace i srdečních kolapsů. Nejvíc ohroženi jsou senioři, malé děti a lidé s chronickými nemocemi. Dodržování pitného režimu, omezení pohybu v poledních hodinách a sledování výstrah tak zůstává základem osobní bezpečnosti.

Zdroje: tn.nova.cz, novinky.cz, sportdenik.cz