Jak je možné, že má Česko moře, když je vnitrozemským státem v samém srdci Evropy? I když své vlastní moře, kam bychom si mohli zajet na dovolenou přímo v ČR nemáme, vlastníme místo, kde máme k moři přístup. Vlaje zde česká vlajka nad pobřežím a domluvíte se tady i česky, jelikož Čechů je tu celkem dost.
Historická smlouva o pronájmu mořského přístavu vznikla v roce 1929, kdy byly v rámci Versailleské smlouvy ustanoveny svobodné přístavní zóny i pro státy, které nedisponovaly možností přístupu k moři. Tato historická smlouva tak zapříčinila, že tehdejšímu Československu bylo přiděleno území v přístavu v Hamburku.
Díky tomu získalo Československo přístup k moři a námořní dopravu a stát měl svobodnou cestu pro přepravu zboží.
Versailleská mírová smlouva
Jednalo se o jednu z nejdůležitějších mírových smluv ze šesti dalších, uzavřených jako výsledek jednání na Pařížské mírové konferenci v roce 1919. Touto šestiměsíční konferencí došlo k oficiálnímu ukončení první světové války. Následkem Versailleské smlouvy zůstalo Německo na nějakou dobu omezeno z ekonomického hlediska.
Náklady na pronájem přístavu a správa
Pronájem je podle Versailleské smlouvy sjednán na 99 let, z čehož vyplývá, že v roce 2028 o přístup k moři s největší pravděpodobností přijdeme, pokud Česká republika neuzavře smlouvu novou.
V dnešní době platí ročně náš stát za pronájem hamburského přístavu 100 tisíc euro, což odpovídá částce kolem 2,7 milionů korun. Zda tedy bude Česká republika stát o prodloužení smlouvy, to zatím není zřejmé. Česko má však od roku 2029 opční neboli majetkové právo na prodloužení pronájmu o dalších 50 let.
V průběhu historie byla nevypověditelná smlouva o pronájmu mnohokrát upravována a měnila se i správa přístavů, které nám byly v rámci smlouvy přiděleny. Do našeho přístavního pásma náleží konkrétně 3 přístavy – Sálský, Vltavský a Peutský, a jedná se o plochu zhruba 32 tisíc metrů čtverečních. K vidění jsou zde různé haly a administrativní budovy, ale turistům je sem vstup zakázán. Celé přístavní pásmo je navíc oplocené.
Od roku 1992 byl přístav využíván Československou plavbou labskou. Poté se správy českých přístavů na německém území ještě mnohokrát měnily. Od roku 2014 spadají přístavy pod Ministerstvo dopravy, konkrétně pak pod Ředitelství vodních cest ČR.
Důležitý uzel pro obchod
Pronájem přístavních území získalo Československo po první světové válce v roce 1929. Hamburský přístav se pak stal v meziválečném období velmi důležitým místem pro obchodování a námořní přepravu. Československu tak bylo umožněno zapojení se do mezinárodního obchodu, což by bez možnosti přístupu k moři nebylo možné. V meziválečném období mělo Československo navíc k dispozici i část přístavu v polském Štětíně, který však v té době ještě náležel Německu. V dnešní době již přístav neslouží komerčním účelům.
V roce 2015 došlo k tomu, že začala být plánována velká rekonstrukce a modernizace chátrajících pozemků. V plánech bylo navýšení kapacity a zlepšení funkčnosti. O rok později, v roce 2016, kdy mělo dojít k realizaci celé rekonstrukce za zhruba 150 milionů korun, ale z plánu sešlo. Zájem o rekonstrukci totiž projevila německá logistická společnost. Není tak jasné, co s územím bude po vypršení smlouvy v roce 2028.
Zdroje: poznatsvet.cz, arecenze.cz, medium.seznam.cz
