Turecko se může pochlubit četnými významnými archeologickými nálezy. Jednou z nejzajímavějších lokalit je také archeologický areál Göbekli Tepe, který zaznamenal další unikátní objev.
Kolébka civilizace
Samotné místo, kde Göbekli Tepe stojí, není nejobvyklejším turistickým cílem. Najdeme jej v neklidné části u hranic se Sýrií. I přes tento fakt nepřestává fascinovat historiky a vědce. Dosud se např. nepodařilo prokázat, za jakým účelem byla tato stavba vytvořena a navíc, s jakou možnou technikou to naši předkové kolem roku 9 600 př. n. l. dokázali vybudovat. Stavba se svými obdivuhodně opracovanými balvany a několikatunovými pilíři tak vyvolává stejné otazníky jako stavba pyramid v Egyptě.
Některé teorie praví, že se jednalo o pohřebiště. Pravděpodobnější je ale teorie, která se přiklání k prehistorickému duchovnímu místu. V lokalitě se totiž našly kosti pravěkých zvířat. Další záhadou ovšem zůstává, proč naši předkové toto místo účelně zasypali předtím, než jej opustili.
Nedávné nálezy
Archeologické chápání pravěkých období zásadním významem změnily nedávné nálezy v lokalitách Göbekli Tepe a nedaleké Karahan Tepe (mezi řekami Tigris a Eufrat), označované jako "kolébka civilizace" a zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. Právě tam došlo k dalšímu významnému nálezu, který překvapil nejen odborný svět.
Objevy totiž poskytují nový pohled na oblast, která ukazuje přerod lidstva z období lovců a sběračů k usedlejšímu způsobu života před více než 11 000 lety.
Podle odborníků je tento nález zcela unikátní a také zásadním způsobem mění pohled na interpretaci pohřebních rituálů. Mezi další nalezené artefakty patří totiž nejen lidské, ale také zvířecí sochy, figurky, nádoby, talíře, náhrdelníky a korálky. Jeden byl dokonce vyroben ve tvaru lidské postavy.
Unikátní jsou také lidské obličeje na pilíři ve tvaru T. podle odborníků takové pilíře nejsou jen architektonickými prvky, ale symbolickým zobrazením lidské postavy.
Význam nálezů
Všechny tyto nálezy dokládají postupný přesun člověka k usedlému životu a zároveň ukazují vyšší úroveň vědomí lidstva v oblasti víry, rituálů, sociální organizace i kulturní tvorby. „Od stravy přes architekturu až po symbolický svět a rituály – obrovská rozmanitost zde nalezených důkazů nás obrovsky přibližuje pravěkým společnostem,“ uvedl vedoucí vykopávek Necmi Karul. Stavitele zdejších struktur popsal jako velmi zručné řemeslníky.
Turecká lokalita Göbekli Tepe tak očekává zvýšený přísun návštěvníků, stejně jako dalších 12 neolitických sídlištních lokalit v provincii Şanlıurfa, která nabízí nejstarší známé stavby určené především ke shromažďování a rituálním obřadům. Jejich datace sahá až do roku 9 500 př. n. l.
Postavy lidí a zvířat
V rámci projektu lze vypozorovat řadu společných jmenovatelů, mezi které patří výrazné oválné monumentální stavby široké až 29 metrů v průměru. Bývají obklopené pilíři z vápence, které mají představovat lidské postavy. Některé obsahují také reliéfy zvířat.
Archeologové oceňují především obrovskou rozmanitost zde nalezených nálezů, což dokládá stavitelskou zručnost předchozích generací. Zásadní pro celý objev je skutečnost, že usedlý a složitý duchovní život nezačal až s rozvojem zemědělství a chovu zvířat. Turecké nálezy dokládají, že i prehistoričtí lovci a sběrači také začínali žít duchovnějším způsobem života.
