Prokopské údolí patří mezi nejkrásnější a nejvyhledávanější místa Prahy, zejména pro řadu přírodních úkazů, jezírek, lomů či skalních výběžků, které přímo vybízí k odpočinku a relaxaci. Kaňon údolí dosahuje místy až 70 metrů hloubky, je obklopen vápencovými skalami, lomy a jeskyněmi, kde vědci nacházejí pozůstatky života prehistorických zvířat i lidí.
Prokopské údolí je zákonem chráněno teprve od roku 1978 a kromě romantického jezírka (které bylo mj. použito v legendární scéně filmu Pelíšky), láká návštěvníky opuštěnými lomy, pozůstatky jeskyní či opuštěného barokního kostelíka. Celým údolím se táhne naučná stezka začínající v městské části Praha-Butovice, návštěvníky zavádí na návrší Butovického hradiště s výhledem na Hemrovy skály, a pokračuje dále údolím až k propojení se stezkou Řeporyje-Hlubočepy.
Tajemná stavba
Součástí údolí je také několik unikátů, mezi něž patří tajemná stavba označovaná jako objekt K-116 nebo číslem vojenského útvaru VÚ 2508, vzniknuvší z bývalého lomu a nedostavěné nacistické podzemní továrny. Nejtajemnější na celém objektu je jeho účel, který je do dnešní doby veřejnosti utajován. Na místech objektu bývala rozsáhlá Prokopská jeskyně, ve které pramenila podzemní voda.
O území projevila zájem již prvorepubliková československá armáda ještě před druhou světovou válkou. Během druhé světová války byl objekt zčásti přestavěn na podzemní továrnu Junkers (s krytým označením Kali) určenou na letecké díly - údajně se zde také počítalo s parkováním obrněného vlaku.
Nacisté zde měli v plánu zprovoznit 200 m dlouhou podzemní výrobní halu, kterou nestihli zprovoznit, také se zde měla zkoušet účinnost zbraní. Nepotvrzená je informace o údajném vybudovaném bunkru pro vládnoucí elitu a špičky armády v případě jaderné války.
Kde je to zajímavé, tam jsou vojáci
Tajné prostory v podzemí, které jsou dnes známy pod kódovým označením K-116, mají svoji historii nejvíce zakořeněnou v tragických letech druhé světové války. Protože bylo i v téhle kruté době území Protektorátu Čech a Moravy oproti jiným stále ještě relativně v bezpečí před nálety a vojenskými akcemi, byla zde umístěna celá řada výrobních závodů a průmyslových objektů s válečným významem. Ve zmíněné podzemní továrně koncernu Junkers se vyráběly letecké motory a prostor tak sloužil jako jeden z klíčových průmyslových bodů okupovaného Československa.
Největší senzaci budí účel objektu, který nebyl snad nikdy oficiálně prozrazen - v době socialismu byl prý objekt vybudován jako hlavní sídlo armády případně ministerstva obranu v případě války. Někteří spekulanti připojují k celému objektu také nadzemní stavby na protilehlých stranách pláně včetně vodárny, telokomunikační věže Děvín na Dívčích hradech a Vojenského technického ústavu elektroniky v Jinonicích.
Armáda ČR prý uváděla, že v objektu skladuje spojovací materiál, někteří se domnívají, že je prostor využíván vojenskou zpravodajskou službou, podle jiných zde mělo být západní vedení Varšavské smlouvy.
Přístup zakázán
Kdo by chtěl objekt navštívit, nebude to mít zdaleka lehké - celá oblast je uzavřena jako vojenský prostor a střežena. Bývalá zastupitelka městské části Prahy 5 Jitka Matoušková se nemohla do oblasti dostat ani v uvolněnějších časech našich dějin.
Tajemný objekt si také vyžádal svou daň - roku 1966 byl odstřelen kostel svatého Prokopa, údajně kvůli ztížení zaměření vojenského prostoru. Zbořen byl také Dalejský mlýn, a to v souvislosti s výstavbou vojenského objektu. Celá stavba vojenského objektu byla v 80. letech 20. století radikálně přestavěna, zmodernizována a také prý rozšířena.
Zdroj: kudyznudy.cz, wikipedia.org, poznatsvet.cz
