Život cestovatele

25. 9. 2025

Jindřiška Janoušková

Mimo Evropu

Strom, na kterém roste 40 druhů ovoce. Nejde o vtip ani hříčku přírody. Tato podivná dřevina skutečně existuje

Strom čtyřiceti druhů ovoce

Zdroj: Creative Commons / CC BY-SA 4.0 / Sam Van Aken courtesy Ronald Feldman Fine Art

Na první pohled působí jako strom z pohádky. V létě na jeho větvích dozrávají třešně, meruňky, broskve, švestky i mandle, a to vše postupně, od června až do října. To největší kouzlo se ale projeví na jaře, kdy strom rozkvete současně v různých odstínech růžové, bílé i karmínové. Zní to jako fantazie? Přesto existuje – a říká se mu Strom čtyřiceti druhů ovoce.

Za tímto nevšedním úkazem nestojí rozmary přírody, ale americký sochař a profesor umění Sam Van Aken, který první takový strom vytvořil už v roce 2008. Původně to ani neměl být botanický experiment. Profesor chtěl přijít s neobvyklým uměleckým dílem a představoval si "živou sochu", která by se v průběhu let měnila. Když objevil techniku roubování, dostal nápad: zkombinuje desítky peckovin do jediného organismu. Výsledkem je strom, který se mění s ročními obdobími a nabízí pestrou paletu chutí i barev.

Záchrana ohrožených odrůd

Technika, kterou Van Aken používá, není až tak složitá. V zásadě spočívá v tom, že se vezme větev nebo pupen z nového stromu a vloží se do zářezu na kmeni nebo větvi stromu hostitelského. Rána se stáhne páskou, a když vše klape podle plánu, oba kusy srůstají, sdílí jednu cévní soustavu a stávají se součástí jediného organismu.

Plody ovoce z jediného stromu / Zdroj: Creative Commons / CC BY-SA 4.0 / Sam Van Aken courtesy Ronald Feldman Fine Art
Plody ovoce z jediného stromu / Zdroj: Creative Commons / CC BY-SA 4.0 / Sam Van Aken courtesy Ronald Feldman Fine Art

Umělec pracuje výhradně s peckovinami, protože se dají navzájem nejlépe kombinovat. Během let na svých jedinečných stromech vytvořil kolekci 250 druhů švestek, broskví, meruněk a třešní. Zajímavé je, že většina z nich není běžně k dostání v obchodech. Van Aken schválně vybírá původní odrůdy, které se na trhu neprosadily – třeba proto, že jsou menší, mají kratší trvanlivost nebo jim jen prostě chybí ten dokonalý vzhled pro pult supermarketu. Profesorův umělecký projekt je tak vlastně genetickou úschovnou druhů, kterým hrozí, že z naší planety brzy zcela vymizí.

"Před sto lety rostlo ve Spojených státech na 2000 různých odrůd broskví, téměř 2000 odrůd švestek a 800 odrůd jablek. Dnes z nich zbyl jen zlomek, a i ten je v současné době ohrožen industrializací zemědělství, chorobami a změnou klimatu," uvedl profesor v rozhovoru pro rádio TED.

Kvetoucí strom na jaře / Zdroj: Creative Commons / CC BY-SA 4.0 / Sam Van Aken courtesy Ronald Feldman Fine Art
Kvetoucí strom na jaře / Zdroj: Creative Commons / CC BY-SA 4.0 / Sam Van Aken courtesy Ronald Feldman Fine Art

Strom za půl milionu

Van Aken nezůstal u jediného exempláře a podobných stromů vytvořil už dvě desítky. Kupují je hlavně americká muzea a také univerzity. Pokud byste si chtěli tento jedinečný botanický skvost pořídit domů, je to možné, i když drahé – strom stojí okolo 30 tisíc dolarů (asi 620 tisíc korun). Cena odpovídá originalitě i letům péče – aby strom čtyřiceti druhů ovoce dosáhl plné krásy a plodnosti, autor ho musí hýčkat osm až devět let.

Od jednoho stromu k celým sadům

Novější projekt profesora Van Akena se inspiruje německým konceptem "streuobstweise", tedy komunitních sadů. Cílem je vysazovat nejen stromy čtyřiceti plodů, ale také celé sady původních odrůd. Profesor tak chce vrátit na talíře chutě, které jsme už téměř zapomněli. Jak sám říká, některé zapomenuté odrůdy chutnají extrémně sladce, jiné zase příliš kysele, na žádnou z nich už ale v běžném obchodě nenarazíte. A to je škoda.

"Strom čtyřiceti druhů byl způsob, jak zmenšit celý sad do jediného stromu a uchovat rozmanitost. Komunitní sad je naopak explozí – rozšiřuje tyto odrůdy zpět do krajiny," uvedl profesor.

Poselství pro budoucnost

Projekt, který začal jako umělecká instalace, se postupně proměnil v poslání. Strom čtyřiceti druhů ovoce dnes není jen botanickým a estetickým zázrakem, jeho význam přesáhl do ekologie a ochrany ohrožených druhů. Jako by nám připomínal, že pestrost a rozmanitost je něco, co stojí za to chránit – nejen v umění, ale především v přírodě.

Zdroje: npr.org, popsci.com, smithsonianmag.com

Kam dál

Předchozí

Následující