Řeč je o perníkové delikatese – Štramberských uších. Jejich vůně se z malých rodinných pekáren line po celém městečku a málokterý návštěvník tak odolá pokušení je nevyzkoušet. Místní jsou na svou pochoutku náležitě hrdí a každý výrobce si svůj recept pečlivě střeží.
800 let stará tradice
Perník zatočený do tvaru kornoutu odkazuje svým názvem na 800 let starou událost. Tenkrát, konkrétně roku 1241, táhly krajem hordy tatarských nájezdníků. Drancovali a zabíjeli. Podle pověsti místní hledali útočiště na strmé hoře Kotouč. Tataři se usadili pod ní a chystali se zaútočit. V noci se však strhla prudká bouře. Toho Štramberáci využili, prokopali hráze až po okraj naplněných rybníků nad tatarským ležením a nepřátele vyplavili.
Tataři tak odtáhli s nepořízenou. Šťastní obránci pak ve zbytcích tábora našli pytle s nasolenýma ušima křesťanů, které Tataři posílali svému chánovi na důkaz, kolik domorodců už zamordovali. Od té doby se na počest slavného vítězství pečou ve Štramberku uši. Od roku 2000 nesou chráněné zeměpisné označení. Štramberské uši se tak mohou jmenovat pouze ty výrobky, upečené ve Štramberku. Byl to vůbec první český výrobek, který toto označení dostal.
Recept na uši je tajný
Základní těsto se skládá z mouky, cukru, vajec, medu a směsi koření. Tajemství poměru a druhů koření si každá pekárna hlídá jako oko v hlavě a ani na obalu výrobku přesné složení nenajdete. Mnozí současní výrobci, kterých je v městečku necelá desítka, navazují na receptury svých maminek a babiček, které se tuto pochoutku naučily zase péct od svých předků. Dříve žádná velkovýroba neexistovala, i v samotném Štramberku se před rokem 1989 daly uši sehnat pouze po známosti, nebo jednou za rok na vyhlášené pouti.
Těsně před revolucí dostal první povolení ke komerční výrobě Ladislav Hezký. Začínal doma v kuchyni, dnes už výrobu přenesl do větších prostor nad cukrárnou nacházející se kousek před vstupem do Národního sadu. Dnes si můžete koupit nejen klasické uši, ale také sypané různými oříšky nebo dokonce plněné šlehačkou.
Štramberáci jsou na své uši opravdu pyšní. Každoročně na konci dubna pečou na největší pánvi v republice veleucho, které má v průměru více než dva metry! Akce je spojená se zábavným doprovodným programem a láká stovky návštěvníků, mezi které je potom výsledný produkt rozdán.
Středověký hrad i jeskyně neandrtálců
Štramberk ale nejsou jen uši. Toto malebné malé městečko nabízí nepřeberné množství zajímavých míst, která se dají stěží obejít za jediný den. Už jen procházka samotnými uličkami má své neopakovatelné kouzlo, vždyť Štramberku se od nepaměti říká Moravský Betlém. Malé i výstavní dřevěnky přiléhají těsně ke kameny vydlážděným uličkám i k sobě navzájem. Mnoho z nich se dočkalo citlivé rekonstrukce do původní podoby. A pod mnoha moderními fasádami se dodnes ukrývá původní dřevěné jádro.
Nepřehlédnutelnou dominantou je ale pozůstatek hradu Strallenberg ze 14. století, válcovitá věž zvaná Trúba, nebo také Kulatina. Z dřevěného ochozu ve výšce necelých 40 metrů je nádherný pohled na celé městečko, ale především na další pamětihodnost a tou je pověstmi opředená hora Kotouč, která nejen že ochránila Štramberáky před Tatary, ale bývala i kdysi sídlem Neandrtálského člověka.
Ve zdejší jeskyni Šipka nalezl v roce 1880 známý archeolog K. J. Maška vůbec první kosterní pozůstatky neandrtálského dítěte, a to nejen u nás, ale na celém světě. Jednalo se o fragment spodní čelisti. Vedle tohoto jedinečného nálezu zde bylo odkryto na 550 kamenných nástrojů a neuvěřitelných 80 tisíc zkamenělých úlomků kostí a zubů pravěkých zvířat, jako byli mamuti, srstnatí nosorožci, jeskynní medvědi nebo lvi. Šipecká čelist byla bohužel zničena za 2. světové války během požáru mikulovského zámku, kde byla uložena. Její odlitek dnes můžete obdivovat ve štramberském muzeu.
Toulky Štramberkem
Hora Kotouč ale neukrývá jen jeskyni. Jen pár kroků dál do kopce stojí dřevěná zvonička, na které byl dlouhá léta nápis "Kdo si na mě zazvoní, bude žít až do smrti.“ Pokud se vydáte ještě dále do lesů narazíte zde na nejrůznější sochy a pomníky slavných českých osobností, a nakonec dojdete až na samotný konec hory. Na Kotouči se totiž dodnes těží vápenec, kopec tak znenadání končí obrovským lomem.
Není to ale zdejší jediný lom. Ten u Trúby je dnes přírodní památkou s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Nedaleko odtud se nachází další turistické lákadlo 43 metrů vysoká rozhledna na Bílé hoře, odkud dohlédnete nejen do nedaleké Kopřivnice, ale také až do Ostravy.
Na Štramberské uši můžete narazit několikrát do roka v řetězcích Lidl v rámci akce "To nejlepší z regionů.“ Za návštěvu ale rozhodně stojí i samotný Štramberk. Nejen, že tam koupíte uši levněji, ale garantujeme vám, že propadnete jeho kouzlu i charakteristické perníkové vůni a budete se zde pravidelně vracet.
Zdroje: cs.wikipedia.org, kudyznudy.cz, stramberk.cz
