Určitě většina z nás někdy posedávala v kavárně, anebo si dopřála skvělý oběd v restauraci. Jsou to věci, na které se člověk klidně i nějakou dobu může těšit. Ať už proto, že máte potkat přátele, nebo něco slavit. Je proto vždy smutné, když se něco pokazí. V tomhle případě náladu zkazila protivná obsluha.
Když se personál neusmívá od ucha k uchu, asi by to ještě šlo přehlédnout. Pokud je ale vyloženě hrubý a má problém vám přinést obyčejnou sklenici vody, to už je něco jiného. Dali byste obsluze v takovém případě dýško? Co se týče pána z našeho příběhu, ten se rozhodl to neudělat. Koneckonců, proč by měl? Spropitné má být odměna za dobrý servis, který číšník neposkytnul.
A jak na to číšník zareagoval, když to zjistil? Začal sprostě nadávat, čímž samozřejmě urazil i další hosty. Navíc také ještě více dokázal, že si žádnou odměnu skutečně nezasloužil.
Jak spropitné funguje?
Spropitné je forma slušnosti. Odměna pro číšníka, jestliže se o vás dobře postaral, anebo pokud bylo jídlo opravdu vynikající. Ačkoli se najdou i lidé, kteří si myslí, že by se spropitné mělo dávat automaticky, nehledě na kvalitu obsluhy.
Většinou se s ním setkáváme právě v restauracích, či jiných podobných podnicích. Někteří dokonce už dýško dávají také personálu v hotelu.
Důležité je vědět, že nikde není spropitné vyloženě přikázáno dávat. Když už, jedná se spíše o servisní poplatky, které jsou započítány v ceně. Zároveň to bohužel v některých zemích může být taková norma, že je pro personál šokující, když jim host nic navíc nenechá.
Jak se na to dívají v cizině?
Když přijde řeč na dýško v cizině, nejspíše se mnohým vybaví situace v USA a Kanadě. Právě ve Spojených státech je spropitné už naprosto normální věc. Na internetu koluje spousta videí naštvaných číšníků a číšnic, kteří se dožadují vysvětlení, proč zákazník nezanechal ani pár dolarů. Bohužel, USA je stát, kde povinnost platit zaměstnance spíše než na zaměstnavatele padá na zákazníka. Když zaměstnavatel není ochoten své zaměstnance dobře ocenit, nemůžeme se divit, že jsou tito lidé zoufalí, pokud nedostanou alespoň těch 20%. Takovou částku zde berou jako naprosté minimum.
Naprostým protipólem USA a Kanady je Japonsko. To se od ostatních zemí světa liší v mnoha ohledech a zde to není výjimkou. Specifická je už pouze jejich pracovní morálka. Je zde naprosto normální, že i povolání, která mohou být společností vnímána jako “podřadnější”, vykonávají s pokorou. Proto je dříve spropitné vyloženě uráželo. Bylo to vnímáno jako znamení, že si jich ve vašich očích zaměstnavatel neváží natolik, aby jim dobře zaplatil. I zde se ale doba a s ní názor na spropitné pomalu mění a v některých podnicích ho přijmou. Pokud plánujete cestu do Japonska a nebudete si jistí, zda něco malého navíc zanechat, raději se zeptejte servírky.
Podobný názor jako v Japonsku mají na spropitné také v Číně. V této zemi bylo dlouhou dobu rovnou zakázáno. Vnímali ho jako úplatek.
Nečekají ho ani ve Švýcarsku. V této zemi jsou podle zákona totiž všechny poplatky zahrnuty v cenách. Není tedy třeba nechávat nic navíc. I když přímo zlobit se za to na vás nebudou. A pokud se vám servis líbil a jídlo chutnalo, nějakou menší částku nechat můžete.
S podobnou situací je možné se setkat také ve větších městech Austrálie. K účtu se započítá automatický servisní poplatek, který činí 10 % a návštěvník si tak s ničím nemusí lámat hlavu.
Spropitné u nás. Češi – národ “zaokrouhlovačů”
Už delší dobu jsme spíše národem tzv. “zaokrouhlovačů”. To znamená, že při dávání spropitného nehledíme ani tolik na procenta a danou částku zaokrouhlíme. V praxi by to vypadalo asi následovně.
Po dlouhém dni v práci jste si se svou drahou polovičkou zašli do hospody. Po vychutnání českých klasik, smaženého sýru a svíčkové, samozřejmě s pivem, vám servírka přinese účet. Vidíte, že vás večeře stála celkem 560 Kč. Protože jídlo bylo moc dobré a pivo krásně vychlazené, rozhodnete se nechat něco navíc. Zatímco Američan by složitě počítal procenta, většina Čechů udělá jednoduchou věc, zaokrouhlí to na rovných 600 Kč.
V této době se ovšem i u nás mnoho lidí začíná přiklánět k zahraničnímu standardu. Pravidlem nicméně stále zůstává, že výše spropitného jen málokdy přesáhne deset procent.
Jak to máte vy? Dáváte v restauracích něco navíc pravidelně nebo jen výjimečně?
Zdroje: idnes.cz, novinky.cz
