Zní to jako zápletka z dobrodružného románu nebo nějaký povedený aprílový žertík. Ale jak už jsme na úvod napověděli, na světě skutečně existuje místo, kde se moře pravidelně dělí. Stojí za tím nadpřirozeno, jak tvrdí prastará legenda, nebo chladná a vypočitatelná věda? Pravda je, jako obvykle, někde mezi. Tento úkaz se odehrává v Jižní Koreji a na krátký, prchavý okamžik spojuje ostrov Jindo, třetí největší v zemi, s jeho menším sousedem, ostrovem Modo. Událost byla po staletí jen místní atrakcí, dokud ji v roce 1975 nepopsal v novinách francouzský ambasador Pierre Randi. Jeho přirovnání ke „korejskému Mojžíšovu zázraku“ zafungovalo jako dokonalá reklama a odstartovalo doslova turistické šílenství.
Suchou nohou po mořském dně
Představte si to. Stojíte na břehu a díváte se na moře jako každé jiné. Ale pak, v určitý čas, začne voda ustupovat. Ne jak to známe při odlivu. Tady voda klesá mnohem rychleji a odhaluje široký, pevný pruh země, který se táhne až k obzoru, k druhému ostrovu. Najednou se před vámi objeví cesta dlouhá 2,8 kilometru a široká místy až čtyřicet metrů. A vy víte, že máte zhruba hodinu, abyste cestu přešli.
Korejský zázrak, který přitahuje davy
Tento fenomén se objevuje dvakrát ročně, obvykle v období mezi březnem a červnem. Po několik dní za sebou se cesta z moře vynoří vždy na přibližně šedesát minut. Místní tuto událost odjakživa slaví festivalem Yeongdeung, což je barvitá a hlučná podívaná plná lidových tanců, šamanských rituálů, bubnování a průvodů s pochodněmi. Dnes se ho účastní neuvěřitelných půl milionu lidí a je to směsice zahraničních turistů v holínkách s fotoaparáty a místních, kteří se s vervou pouštějí do sběru škeblí, krabů a malých chobotniček, jež zůstaly uvězněné na obnaženém dně.
Pověst o babičce a hladových tygrech
Žádný takový výjimečný úkaz by se samozřejmě neobešel bez vlastní legendy. A ta korejská je, jak se patří, dojemná a dramatická. Vypráví o tom, že ostrov Jindo byl kdysi sužován útoky tygrů. Vesničané se v panice rozhodli uprchnout na vorech na sousední, bezpečnější ostrov Modo. Ve zmatku ale na pláži zapomněli na starou ženu jménem Ppong. Opuštěná babička se dnem i nocí modlila k mořskému božstvu, Dračímu králi Yongwangovi, aby ji zachránil. Jedné noci se jí bůh zjevil ve snu a slíbil jí, že pro ni přes moře postaví duhovou cestu. Když se ráno probudila, moře bylo skutečně rozdělené a po nově vzniklé souši se k ní blížila její rodina. Na její počest dnes na pobřeží Jindo stojí její socha a malá svatyně. A když dojdete po cestě až na Modo, naleznete tam sochy znázorňující zbytek její rodiny, jak na ni čeká.
Jak na zázraky pohlížejí vědci
Zatímco srdce místních bije pro starou legendu, hlava vědců nabízí o poznání prozaičtější vysvětlení. Za "zázrakem" nestojí božský zásah, ale jev zvaný přílivová disharmonie. Zjednodušeně řečeno, jde o naprosto výjimečné setkání několika faktorů. Gravitační síly Měsíce a Slunce způsobují příliv a odliv po celém světě, to víme všichni. Jenže čas od času společně vytvoří extrémně nízkou hladinu vody. A právě v oblasti mezi ostrovy Jindo a Modo se k tomu přidává jedinečná topografie mořského dna. Pod hladinou se zde nachází přirozený hřeben z nánosů písku a bahna. Tento podmořský val je zkrátka tak vysoko, že při tomto extrémním odlivu na chvíli vykoukne nad hladinu. Celý efekt navíc umocňuje nedaleký průliv Myeongnyang, který funguje jako trychtýř a ovlivňuje sílu a načasování přílivových vln.
Zdroje: nationalgeographic.com, surfertoday.com, e15.cz, seznam.cz
