První byl Hérodotos
V určitém smyslu oba vědci nepřišli s ničím novým. Již starověký historik Herodótos psal o o skrytých stavbách, které se mají nacházet pod náhorní plošinou v Gíze. Jeho spisy tak nedaly spát různým učencům již od středověku až do novověku. Teorií se zabývali nejen vědci a archeologové, ale i lidé jiné zaměření, které dnes často nazýváme obecně záhadology. Americký senzibil Edgar Cayce propagoval teorii, že pod pyramidovým komplexem v Gíze je pohřbena tajná „síň záznamů“. Jiní se zabývali zase teorií o umístění jakési elektrárny mimozemského původu.
V podzemí pyramid se mají ukrývat obrovské a hluboké prostory
Pánové Malanga a Biondi využili ve svém loňském výzkumu novou technologii. Využili metodu interpretace signálů radaru se syntetickou aperturou (zkráceně SAR). Tato technologie satelitního zobrazování mapuje podzemní struktury pomocí odrazu rádiových vln od povrchu země. Vědci tvrdí, že se jim podařilo odhalit struktury dva kilometry pod Chefrenovou pyramidou. Má jít o osm šachet obklopených spirálovými cestami. Ty mají být napojeny na dvě 90 metrové krychlové struktury. Nad šachtami má být dalších pět struktur, které jsou navzájem propojeny chodbami.
Při oznámení nálezů zároveň vedoucí projektového týmu přiživili zatím ničím nepodložené teorii o podzemním městě nebo právě výše zmíněné elektrárně. Vzhledem k minulosti obou odborníků vzbudil objev velký zájem. Oba jsou totiž autory recenzované a tedy do jisté míry vědecky posvěcené práce o vnitřní struktuře Chefrenovy pyramidy. Proto zbystřili i příznivci klasické a poctivé vědecké archeologie.
Jenže jeden z vědců zároveň v minulosti psal o mimozemských civilizacích, což vzbudilo pozornost nejen skeptiků, ale i lidí, kteří vyhledávají různé senzace nebo rovnou vyznávají konspirační teorie. Vyloženě bouřlivou reakci vyvolala prezentace objevu od klasických archeologů. Ti většinou nálezy označili za „falešné“ a postrádající vědecký základ. Archeolog Dr. Zahi Hawass například tvrdí, že je nemožné, aby radar pronikající do země dokázal „vidět“ tisíce metrů pod povrch.
Tým objevitelů pokračuje v práci
Tým vedený Malangou a Biondim hlasy skeptiků a kritiků neodradily od další práce a jali se prozkoumat i podzemí dalších starověkých staveb nacházejících se v Gíze. Samotný nález je založen na pořízení více než 200 skenů z několika satelitů. Různé skeny měly například shodně zobrazit něco připomínající masivní sloupy o průměru asi 20 metrů, obalené spirálami a sahající do hloubky téměř 1 200 metrů. Sloupy mají údajně ústit v 80 metrů dlouhých a 80 metrů širokých komorách nejen pod pod všemi třemi pyramidami v Gíze, ale také i pod Sfingou.
Skeny měla také odhalit šachty sestupující do hloubky asi 600 metrů. Ty se mají křížit s horizontálními chodbami vysokými přibližně 3 metry. Biondi se domnívá, že pyramidy nemusí být hrobky, jak se všichni učíme, ale starověké elektrárny nebo dokonce vibrační zařízení pro mimotělní zážitky.
Biondi neváhal původ podzemních děl datovat. Tvrdí, že vznikly před 18 až 20 tisíci lety. Navíc teoretizuje, že stavby souvisejí s obdobím Zep Tepi. To má být staroegyptským mýtickým „prvním časem“. Časem, kdy poprvé vládli bohové, vznikl život a začala civilizace.
Dokud nedojde k podzemnímu průzkumu, bude nález terčem kritiků a skeptiků
„Pevně věříme, že struktury v Gíze jsou propojené, což posiluje náš názor, že pyramidy jsou pouze špičkou ledovce kolosálního podzemního infrastrukturního komplexu,“ řekl také v roce 2005 Biondi. Ten chce pokračovat v dalším výzkumu i v budoucnu. Egyptským úřadům navrhl projekt, který by se zaměřil na odstranění trosek ze stávajících šachet a nasazení robotických dronů, namísto kopání nových tunelů. „Chceme použít stroje, ne lidi.“ Náklady projekt odhaduje na přibližně 20 milionů dolarů.
Biondi se nebrání tomu, aby na jeho výzkum navázaly i jiné vědecké a archeologické týmy. Nevadí mu rozhodně kritické přezkoumání jeho nálezů a závěrů. „Budu rád, pokud někdo dokáže věci replikovat. Pokud jiné výzkumné skupiny dokážou replikovat to, co ukazuji, budu rád.“ Jasná je tedy jedna věc. Dokud zůstávají skeny jediný v podstatě „nepřímým“ důkazem, nelze objev brát jakožto jasnou věc.
Zdroje: tadesco.org, dailymail.co.uk, nationalgeographic.cz
