Podle staré pověsti se tu Herkules zastavil na cestě po boji s hydrou. V horkých sirných pramenech si měl léčit rány a Římané, fascinovaní silou vody, zde založili město Ad Aquas Herculi Sacras – “U posvátných Herkulových vod“. Archeologové dodnes nacházejí kamenné rytiny i zbytky římských lázní staré přes dva tisíce let.
Prameny vyvěrají přímo z břehů řeky Cerna. Některé mají příjemných 38 °C, jiné až 65 °C, obsahují síru a další minerály. Voda léčí klouby, žaludeční problémy, revma i unavené nervy. Některé prameny, například Hercules II nebo ty pod hotelem Roman, fungují dodnes – a co víc, část bazénků, v nichž se koupali už Římané, je dokonce stále v provozu.
Zlatý věk habsburských lázní
Největší rozmach přišel v 19. století. Do Herkulových lázní, tehdy zvaných německy Herkulesbad, mířili králové, princezny i důstojníci z celé monarchie. Elegantní paláce, kolonády, sochy a hudební pavilony proměnily město v módní destinaci srovnatelnou s Karlovými Vary.
Habsburský císař František Josef I. dokonce po své návštěvě v roce 1852 prohlásil, že jde o “nejkrásnější letovisko na kontinentu“. Spolu s ním sem přijížděla i jeho manželka, slavná císařovna Sissi. Jejich návštěvy přitahovaly pozornost šlechty i aristokracie z celé Evropy a Herkulovy lázně se stalo módním centrem odpočinku a léčby.
Slavné Herkulovy lázně byly tehdy považovány za nejmodernější v Evropě. Mramorové vany, šatny s vyřezávaným dřevem nebo bazény napájené přímo z horkých pramenů nabízely luxus, jaký se jinde neviděl.
Socialismus a pád do zapomnění
Po druhé světové válce se Herkulovy lázně dostaly pod správu komunistického režimu. Protože měly sloužit i "pracujícímu lidu", vyrostly kolem řeky betonové hotely – Roman, Afrodita, Minerva či Diana. A přestože se v nich pokračovalo v lázeňství, staré paláce chátraly.
Po roce 1989 se situace ještě zhoršila. Budovy se dostaly do majetkových sporů, opravy se odkládaly a většina historického centra upadala. Dnes působí Herkulovo náměstí spíš jako město duchů – odpadávající omítky, graffiti, prázdné sály, zavřené muzeum.
Naděje v ruinách
Přesto se objevují i jiskřičky naděje. Do města dorazili mladí architekti a dobrovolníci, kteří se snaží zchátralé památky zachránit. Projekty revitalizace podporuje i EU, i když peníze a vůle často nestačí.
Turisté sem jezdí nejen za lázeňskými procedurami, ale i za romantickým úpadkem. Kdo projde promenádou, vidí střídání dvou světů – luxusní wellness hotely na jedné straně a zborcené fasády lázeňských paláců na druhé.
Lázně i hory
Herkulovy lázně nejsou jen o lázních. Kousek od města se zvedá hora Domogled s přírodní rezervací plnou vzácných stromů, želv a více než tisíci druhů motýlů. Oblíbené jsou túry k Bílému kříži, k Sedmi horkým pramenům nebo k jeskyním, kde kdysi žili lidé doby kamenné.
Město na rozcestí
Herkulovy lázně dnes působí jako kulisa k příběhu o slávě a úpadku. Lázně sice zarůstají břečťanem, železniční nádraží Orient Expressu zeje prázdnotou, ale voda tu proudí dál, stejně silná jako před dvěma tisíci lety.
Budoucnost ukáže, jestli se Herkulovy lázně znovu stanou perlou evropského lázeňství, nebo se definitivně promění ve změť suti. Turisté sem stále přijíždějí – nejen kvůli koupelím, ale i nádherné přírodě. Okolí hory Domogled nabízí stezky k vyhlídkám, jeskyním i křížům na vrcholcích. Kdo sem zavítá, může si tak užít kombinaci historie, léčivých pramenů a karpatské divočiny.
Zdroje: cs.wikipedia.org, koktejl.cz, banat.cz, plus.rozhlas.cz
