Necelých deset minut chůze od vlakového nádraží a cestovatel náhle stojí nad rozevřenou skalní tlamou. Strmé stěny klesají k temnému jezírku, pod jehož hladinou se nachází ale otevírá vertikální labyrint, který fascinuje vědce, potápěče i turisty z celého světa. Hranická propast je typickou ukázkou toho, jak nenápadně může vypadat místo, které v odborných článcích přepisuje rekordy.
Nejhlubší zatopená jeskyně světa
Propast leží v Hranickém krasu na pravém břehu Bečvy, v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic. Její vstupní část tvoří suchý jícen hluboký 69,5 metru, na jehož dně je malé jezírko. Teprve pod ním začíná skutečná hloubka. Zatopená část dosahuje podle posledních měření minimálně 450 metrů a dna stále nebylo dosaženo. Celková potvrzená hloubka včetně suché části tak dnes činí 519,5 metru.
V roce 2016 si propast připsala světové prvenství tím, že dálkově ovládaný robot dosáhl hloubky 404 metrů. Překonal tak do té doby rekordní italskou propast Pozzo del Merro.
Další posun pak přišel 1. srpna 2022, kdy speleologové s novým podvodním robotem pronikli až do 450 metrů pod hladinu. Ani tentokrát ale technika nedosáhla na samotné dno propasti. Limitem byly pouze možnosti využívané techniky.
Podle analýz geologů a chemiků může systém pokračovat ještě mnohem hlouběji, možná až k hranici jednoho kilometru. Některé studie pracují dokonce s rozmezím 800 až 1200 metrů. Z dnešního pohledu jde tedy skutečně jen o prozkoumanou třetinu možného rozsahu.
Jeskyně, kterou vytváří voda zdola
Hranická propast je opravdovým unikátem - nevznikla totiž stejným způsobem, jako například Moravský kras. Propast nevznikla pouze účinky prosakující dešťovou vodou, ale také účinky hlubinné, teplejší vody bohaté na oxid uhličitý. Tyto hydrotermální prameny postupně rozleptávají vápencové masivy a vytvářejí známé dutiny.
V jezírku na dně suché části se proto drží voda o teplotě zhruba 15 až 22 stupňů a s vysokým obsahem rozpuštěného oxidu uhličitého. Stejný geologický proces dal vznik i nedalekým Zbrašovským aragonitovým jeskyním, které jsou na rozdíl od Hranické propasti veřejnosti přístupné.
Právě neobvyklý původ vysvětluje extrémní hloubku propasti. propast vzniká kombinací rozšiřování odspodu a řícení horního masivu. Právě tak vznikla štíhlá, velmi hluboká šachta s členitými bočními větvemi.
Od olověných závaží k pokročilým robotům
Snahy změřit hloubku jezírka mají dlouhou historii, první měly proběhnout už v 16. století. Tedy šlo spíš o lidové experimenty s kameny uvázanými na provaz. Na přelomu 19. a 20. století se o přesnější měření pokoušel učitel Václav Šindela. Jeho výsledky ale zkreslila skutečnost, že dno pod jezírkem nespadá kolmo, ale odbočuje šikmě do tunelu, takže sonda nenarazila na skutečné dno, ale na skalní výčnělek.
V druhé polovině 20. století se přidali potápěči. S klasickým vybavením se dostali do hloubek okolo sta metrů, později s použitím směsí s heliem až přes 180 metrů. Dál už risk narůstá natolik, že se do hry musely zapojit dálkově řízené podvodní roboty. Ti postupně posouvali rekordy až k dnešním 450 metrům.
Při poslední velké expedici byl použit robot vybavený šesti kamerami a sonarovými paprsky, které umožňují detailní mapování tvaru podzemních prostor.Data ze sond se zpracovávají do trojrozměrného modelu, díky němuž mohou geologové lépe odhadovat další průběh jeskyně a plánovat budoucí výzkum.
Jak se k propasti dostat a co uvidí běžný návštěvník?
Přestože hlubiny Hranické propasti zůstanou pro většinu lidí navždy nedostupné, její horní část je velmi dobře dostupný výletní cíl.Vyrazit se dá přímo z vlakové stanice Teplice nad Bečvou na trati Hranice na Moravě – Púchov. Odtud vede červeně značená turistická trasa, která je součástí naučné stezky Hůrka. Cesta zabere přibližně půl kilometru chůze mírně do kopce.
Samotná propast je obehnaná zábradlím. Vyhlídková místa umožňují nahlédnout do rozevřeného jícnu a podívat se na hladinu jezírka ležící téměř sedmdesát metrů níže. Spodní část s jezírkem je veřejnosti nepřístupná. Z turistických cest ani nenápadně sejít nelze, území je součástí národní přírodní rezervace a každý pohyb mimo vyznačené stezky by mohl poškodit vzácné krasové jevy i místní vegetaci.
Cíl pro cestovatele i vědce
Pro speleology a geology je Hranická propast jedním z nejzajímavějších přírodních objektů v Evropě. Pro běžného cestovatele je zase lákadlem kombinace snadné dostupnosti, světového rekordu a příjemného okolí lázeňského města.
Ať už člověk přijede jen na krátký výlet z Hranic, nebo si udělá víkendový pobyt v Teplicích nad Bečvou, pohled do nejhlubší zatopené jeskyně světa jistě stojí za návštěvu. Vědomí, kolik neznámého se skrývá jen pár metrů od turistické cesty, mění obyčejnou zastávku na zážitek, na který si vzpomenete pokaždé, když někde uslyšíte slovo propast.
Zdroje: Cs.wikipedia.org, Seznamzpravy.cz, Denik.cz,
